Přišel jsem na nádraží okolo deváté hodiny. Cirka patnáct minut před odjezdem vlaku. Nové opravené hlavní nádraží Praha. Asi by to z logiky věci měla být nějaká chlouba Českých drah. Dole je nepraktická hala na prodej jízdenek. Nevím, kolik je tam pokladen, ale je to dlouhá řada. Otevřeny byly dvě.

U jedné se prali dva lidé a průvodčí volala ochranku. U druhé si někdo vyřizoval nějakou průkazku. Za oběma pokladnami se táhl dlouhý průvod cestujících.

Strávil jsem tam přes deset minut z těch patnácti, tak jsem se sebral a bez jízdenky nervózně běžel na nástupiště. Vlak jako na potvoru jel naprosto přesně, čekat tam ještě dvě minuty, byl bych v Praze dalších pár hodin navíc. Běžně, a to bez výjimky, má pro jistotu cca deset i víc minut zpoždění.

Ve vlaku se během chvíle přiřítil průvodčí, na moji omluvu, že na nádraží neměli otevřené pokladny, se jen chápavě zasmál a přidal mi k lístku čtyřicet káčé, které si teď dráha účtuje za prodej jízdenky ve vlaku. Jako by to byl nějaký zločin, kupovat si lístek u průvodčího. Asi je.

Najednou začala pískat žárovka, chtěl jsem odejít, ale zjistil jsem, že nepíská žárovka u nás, ale něco v celém vlaku. Do rytmu nepříjemně blikalo jedno ze dvou světel v našem kupé. Četl jsem si a vždycky, když jsem se už začal soustředit na text, začalo to světlo na minutu blikat. No, co se dá dělat. Ale po půl hodině jízdy přišel průvodčí, že ve vagónu přestalo fungovat topení a že se to nedá opravit a ať si přejdeme, když nám bude zima, do druhého vagónu. Jet z Prahy do Rokycan, kde bydlím, je čím dál větší dobrodružství.

A aby vás to just naštvalo:

- tak vám nedají lístek,
- za to, že vám ho nedali, vám dají pokutu,
- zkazí vám oči,
- a nechají vás zmrznout.

Běžně se tomuto systému říká bordel a já bych se za něj styděl. České dráhy tomu říkají služba a nechají si za to platit.

A to hned dvakrát.

Převzato z http://vild.bigbloger.lidovky.cz se svolením autora