Mám na mysli tsunami protestů, kritiky, námitek a intervencí. Dneska se říká tsunami, dříve by to byla lavina nebo záplava. Proč čekám takový příval?

Zdánlivě nemám důvod. Základem je prostinká technická zpráva. Firma Sony chystá zavést snímač s kódovým číslem IMX500. Snímač, to je to, co máte ve foťáku nebo telefonu, aby to fotilo, a taky je to v každé kameře, která na vás kouká na rohu nebo v nákupáku nebo v metru. Tento snímač je inzerován jako „snímač s inteigentním vnímáním“. Má dvě vrstvy. Ta horní, to je v podstatě normální snímač s parametry podobnými, jakými se vykazují snímače mobilů, má něco přes dvanáct milionů zobrazovacích bodů. Spodní vrstva, to je ten inteligentní procesor, který bez jakéhokoli prostředníka analyzuje a vyhodnocuje a zpracovává a dále posílá to, co ten snímač v patře nad ním nasnímal. Obyčejná technická vychytávka, na první pohled zaujme jen protechnicky vyšinutého týpka , jako jsem já.

Sony ale doprovodil svoje oznámení i maličkým videem. Až dosud – podle toho videa – bylo třeba obraz nasnímat, zpracovat a pak poslat do cloudu, tedy bezdrátově data odeslat někam do pryč do velkého výkonného počítače a ten data zpracoval. To vše je teď – dle videa – sloučeno, cloudu netřeba, ten vyhodnocovací procesor je přímo ve snímači. Tím se vše zjednodušuje a zrychluje. Snímač teď nejenom zachytí obraz předmětu, on zároveň ví, co je to za předměty. Vyfotí kytaru a ví, že je to kytara. Vyfotí míč a ví, že je to míč. Čímž pádem je schopen informaci převést do textové podoby. Před kameru se přikutálí míč a ze systému vypadne textová hláška PŘIKUTÁLEL SE MÍČ. Docela bych to potřeboval, na zahradu k nám chodí sousedovic kocour chytat ptáčky na krmítku. Vrazil bych tam kameru a čekal na esemesku UŽ JE TU ZASE TA POTVORA.

Video nás ale učí, kam technologie směřuje. Například k chytrému obchodu. Do záběru vchází paní a kupuje si minerálku. Načež senzor hlásí: ŽENA 25-30 LET, MINERÁLNÍ VODA. Hmm. Použití v chytrém autě: moje žena mi půjčí svoje auto, kamera mě pozná a posune mi sedadlo. Taky pěkné, jako ten příklad s kocourem. Ale ten příklad se ženou 25-30 let kupující minerálku mi leží v hlavě a určitě nebudu jediný, komu to v hlavě zavrtá. Proto čekám tu, přinejmenším, vzrušenou debatu.

Proč, kruci sakra, má něco vědět, že já MUŽ 75 LET, WHISKY JOHNY WALKER jsem na nákupech? Honění kocourů je v pořádku, honění muže s whiskou mi už tak zábavné nepřipadá.

Debata bude, a k ničemu nedojde. Vždyť ten systém to už o mně všechno ví. Kolik je mi let? Základní údaj. Co jsem si koupil v sámošce? Platil jsem kartou. Že jsem flašku navíc nešloh, to taky vědí, snímali mě kamerou. Data jsou a bude jich čím dál víc. Problém je v tom, jak zařídit, aby jimi někdo nešeredil. Třeba by ta mnou očekávaná tsunami k tomu mohla přispět.

LN, 25.5.2020