Nastalo léto a lidé se oblékají do plavek častěji než jindy. Před sto lety vypadaly plavky trochu jinak. Byly pro muže i ženy skoro stejné, kromě končetin, krku a hlavy zakrývaly celé tělo. Pak se pánský plavecký úbor zjednodušil a zahaloval pouze oblast kolem beder. Dámy si na radikální změnu musely počkat až na dobu po 2. světové válce, módní senzaci způsobily hlavně bikiny, pojmenované podle tichomořského atolu, na němž Američané způsobili jaderný výbuch. O jejich propagaci se postarala zejména Brigitta Bardotová, v některých katolických zemích však byly zakázány. Odhalování žen na koupalištích západní Evropy přesto dál pokračovalo a dospělo až k monokinám. K nám tyto změny přicházely se zpožděním.

Také pánské plavky se vyvíjely. Vzpomínám si na plavky – adamky 60. let, poodkryté mužské hýždě tenkrát soudruhům kupodivu nevadily (zato dlouhé vlasy „mániček“ ve stejné době ano).

Dnes je zase všechno jinak. Pokud chce být muž při koupání „in“ a cítí se dosud zachovale, musí mít plavky s dlouhými nohavicemi. Původ toho módního výstřelku je nejasný. Snad má vzbuzovat dojem, že pohlavní úd je tak dlouhý, že je ho nutno uschovat ve větším množstvím látky. Je to paradoxní: Pubertální hoši, kterým často bývá všechno jedno a mluví sprostě, se zahalují, zato mnohem slušnější a stydlivější ženy ukazují v plavkách řadu oblin, záhybů a jiných půvabů. Nejštědřejší jsou samozřejmě celebrity u bazénů a na exotických plážích. Jejich odkryté opálené pozadí činí někdy až 90 % a některé české paní a dívky to dělají po nich. Většinou to je na koukání, ale někdy taky ne.

Může se vyskytnout problém: Pokud na české koupaliště zabloudí muslim, jak se v tom má chudák vyznat, když si vybaví ženy své víry, totálně zachumlané? Jednoduché řešení se přímo nabízí: Čím méně muslimů v naší zemi, tím méně nedorozumění.