Ne proto, že by se bál NATO. Napadl ji proto, že došel k opačnému závěru: že je NATO slabé.

Takový je jeden z klíčových závěrů brilantní analýzy expertů, kterou 1. října 2023 publikovala americká nevládní organizace Institute of the Study of War (ISW). Text analýzy je k dispozici ZDE, podstatné části v češtině přinesl server Novinky.cz – ZDE.

Důvody, které ruská propaganda uvádí – rozšiřování aliance na východ, ochrana Ruska před hrozbou ze Západu (a já bych dodal žvásty o dominantním ukrajinském neonacismu) –, jsou klasické kremelské lži. Pravda je jiná. Mými slovy: Putin jako predátor ucítil snadnou kořist. Slovy analýzy ISW: Putin byl přesvědčen o tom, že NATO je v daném okamžiku slabé, že snahy Ruska získat nad Ukrajinou kontrolu jinými prostředky selhaly a že instalace proruské vlády v Kyjevě bude bezpečná a snadná. Jeho cílem nebylo dle ISW bránit Rusko před nějakou neexistující hrozbou, ale spíše rozšířit moc Ruska, vymýtit ukrajinskou státnost a poškodit NATO.

Putina přiměla k agresi realita vlastních neúspěšných snah donutit Ukrajinu, aby se podřídila ruským požadavkům. Další velice důležitý dílčí postřeh ISW: Žádná diplomatická nabídka Západu nebo Kyjeva, která by neodpovídala maximalistickým požadavkům Putina, by ho nepřesvědčila, aby se vzdal historické příležitosti, kterou si myslel, že má.

Neméně zásadní je další závěr. Putin byl stále více znepokojen ztrátou kontroly nad tím, co vnímal jako sféru vlivu Ruska než tím, že by NATO představovalo pro Rusko skutečnou hrozbu. Putinův problém s NATO a Západem spočíval v tom, že nabídly alternativní cestu zemím, o kterých si Putin myslel, že spadají do ruské sféry vlivu nebo dokonce pod jeho kontrolu.

Přesně tady, dodávám já (a při znalosti jeho teze, že největší geopolitickou chybou 20. století byl rozpad SSSR), je nutné hledat zdroj jeho agresivního počínání. A oddělit propagandistické výmysly od skutečných motivů jeho politických činů.

Nemá smysl zde opakovat jednotlivé teze z analýzy ISW, kterou si může každý, kdo má čas a zájem, pročíst. Publikuji tento text z jiného důvodu. Když jsem se s analýzou seznamoval, nemohl jsem nevzpomenout na svůj článek „O PUTINOVI: Postřehy exdisidenta Šaranského“, který exkluzivně zveřejnil Neviditelný pes 8. září 2023 – ZDE.

Bývalý sovětský politický vězeň a později významný izraelský politik a veřejný činitel Natan Šaransky se s analýzou ISW shoduje a v mnohém je ještě otevřenější. Také on přičítá Putinův apetit k agresi slabosti Západu. Připomenu Šaranského myšlenku: „Na přímý útok proti Ukrajině si ale Putin stále netroufal (po anexi Krymu). Čekal na další projev slabosti Západu a tím bylo stažení z Afghánistánu (2021). Světové televize ukazovaly, jak Američané překotně odcházejí a nedokážou ochránit občany, kteří jim pomáhali.“ Tehdy podle Šaranského Putin usoudil, že nastal čas začít válku proti Ukrajině. V Kremlu převážilo přesvědčení, že slabá Amerika v příštích deseti letech „nic neudělá“.

Šaranského jasnozřivost dokládá následující epizoda. Přiznal, jak byl zděšen, když Američané začali v prvních dnech po ruské agresi na Ukrajinu projevovat známky strachu. V neděli 27. února 2022 uvedl Putin ruské jaderné síly do stavu pohotovosti. Následná reakce USA - odložily dlouho plánovaný test mezikontinentální balistické rakety Minuteman III schopnou nést jadernou nálož. Důvod? Aby si Putin tento test špatně nevyložil. Šaransky k tomu uvedl: „Vzpomínám si, že jsem tehdy zavolal americkému ambasadorovi v Izraeli (byl jím Daniel B. Shapiro - LS) a řekl mu: ´Jste blázni. Tlumočte, prosím, State Departmentu můj názor, pokud jste chtěli poslat Putinovi zprávu, že jeho taktika paralyzovat svět vyhrožováním jadernou válkou bude fungovat, tak jste to právě udělali.“

Ano, v tom je podstata věci. Projevit před autokratem majícím ambici udělat z Ruska respektovanou mocnost, které se bude svět obávat, byla hrubá politická chyba. Jen to posílilo Putinovu mocichtivost a bezohlednost. Ne bez důvodu je analýza ISW uvedena slovy „Weakness is lethal“ – Slabost je smrtící. A končí konstatováním, že neexistuje žádná jiná cesta ke skutečnému míru než pomáhat Ukrajině, aby Rusku způsobila jednoznačnou vojenskou porážku. Putin ukázal, že kompromis považuje za kapitulaci - a kapitulace ho povzbuzuje k dalšímu útoku. Tato válka může skončit pouze tehdy, když Putin bude mít pocit, že si může zachránit tvář, ale spíše za situace, kdy dojde k poznání, že nemůže vyhrát.

Varování ISW na závěr (v našem prostoru i s přihlédnutím k tomu, kdo dostal nejvíce hlasů ve slovenských volbách): „Pokud se Západ nechá zlákat iluzí nějakého kompromisu, může to pro tuto chvíli bolest (války) ukončit, ale jen za cenu mnohem větší bolesti později.“ Co k tomu jiného dodat: jedině síla, silné NATO, silný Západ. Docela konkrétně – a píše o tom v závěru svého úterního úvodníku Ondřej Neff, základem věrohodného odstrašení je i kompatibilita výzbroje, selsky řečeno aby všichni měli stejnou, pokud možno tu nejlepší co je k mání. Což jsou kupříkladu letouny F-35.

Takřečeným chcimírům se to líbit nebude, ale jejich zdánlivě líbivé návnadě ve stylu novodobého appeasemetu je nutné ze zdaleka vyhnout. Je totiž stejně nebezpečná jako iluze, že Mnichov 1938 uchránil Evropu před válkou.

Zpracováno exkluzivně pro Neviditelného psa.