Podle známého bonmotu je největším úspěchem Rakouska fakt, že se mu podařilo přesvědčit svět, že Beethoven byl Rakušák a Hitler Němec. S technickými úspěchy to už tak slavné není, což se ostatně odráží i ve fanatickém boji Vídně proti Temelínu. V pozadí je obyčejná sousedská závist – technicky zaostalý stát, který nedokáže postavit ani bezpečnou lyžařskou lanovku, by totiž tak složitou stavbu nedokázal realizovat. Rakouští protijaderní fanatici se teď navíc rozhádali jako malí kluci a navíc na ně „vyplavaly“ i kriminální činy. A to je dobře, protože to radikálně snižuje jejich věrohodnost.

„Peníze daňových poplatníků pro protivníky atomu jsou vyhozené do větru - všichni to vědí a nikdo si to netroufá říci, natož zlořádům učinit přítrž!“ napsal před několika dny čtenář Christian Schweiger v hornorakouském deníku Die Oberösterreichischen Nachrichten na současný vývoj v hornorakouském protiatomovém hnutí.

Hnutí Stop atomu, Stop Temelínu a další spřízněné organizace zaútočily na protiatomového pověřence hornorakouské vlády Radka Pavlovce. V jeho úřadu vládne podle Rolanda Eggera ze Stop atomu svévole při jednání s různými občanskými iniciativami a osobami z Česka a chtějí-li s jeho platformou navázat kontakt, jsou šikanováni a psychicky týráni. Stěžuje si, že Pavlovec při distribuci dotací protiatomovým a protitemelínským hnutím finančně protežuje Rakousko-český protiatomový výbor, který přitom podle Eggera nic nedělá. Požaduje proto, aby rozdělování 400 tisíc eur (téměř 11 miliónů Kč), které ročně vydávají Horní Rakousy na boj s Temelínem a jadernou energetikou, přešlo na zemskou vládu.

Ve švech praská i samotný výbor, uvádí deník pod titulkem Protiatomová scéna se štěpí. Jeho místopředseda, sociálnědemokratický poslanec zemského sněmu Johann Affenzeller, rezignoval na protest proti chystané kooptaci své kolegyně Ulrike Schwarzové (Zelení) do vedení výboru.

Věrohodnost Stop atomu v minulých měsících výrazně snížila také aféra jejího šéfa, jedenapadesátiletého zemského poslance Otty Gumpingera, jehož list Kurier označil za tažného koně lidovců v odporu proti Temelínu. Linecký soud ho 11. září odsoudil ke dvěma rokům nepodmíněně pro zavlečení a zpronevěru. Gumpinger jako šéf organizace Jeden svět-Hornorakouská pomoc organizoval podle soudu obchod s lidmi. Pomohl 27 Moldavankám, každé za 450 eur, dostat se do Schengenského prostoru a získané peníze i další prostředky, celkem 17 tisíc eur, zpronevěřil, píše se v rozsudku, proti kterému se politik odvolal.

V roce 200 přišel Gumpinger s bizarním návrhem přebudovat Temelín na zábavní park. 

Z hornorakouského ročního protiatomového rozpočtu kolem 400 tisíc eur získávají zhruba třetinu protiatomové iniciativy (NGO) v Česku. Na 250 tisíc eur dostávají hornorakouská protiatomová hnutí, především zmíněná Stop atomu, Stop Temelínu a Rakousko-český protiatomový výbor. Hradí se z něj také právní služby, například žaloby proti Temelínu, informoval list Die Oberösterreichischen Nachrichten.

Jihočeské matky (do srpna 1998 Nadace proti atomovému nebezpečí), hlavní český příjemce podpory z Horních Rakous, získaly od zemské vlády přímo nebo prostřednictvím Hornorakouské platformy proti jadernému nebezpečí v letech 1998-2006 téměř 16 miliónů korun, tedy tři čtvrtiny všech výdajů na své aktivity. Vyplývá to z výročních zpráv uveřejněných na jejich webu a z informací Daniely Magersteinové z centrály organizace.

Agentura J.L.M. požádala před třemi týdny oficiálním dopisem hornorakouského hejtmana Josefa Pühringera o konkrétní informace o výši výdajů Horních Rakous na podporu protiatomových hnutí doma i v Česku. Dosud neobdržela odpověď a na pokus spojit se s protiatomovým pověřencem hornorakouské vlády vzkázala jeho sekretářka, že „...pan Pavlovec s vámi nechce mluvit“.

Další informace k tématu zde.