9.12.2019 | Svátek má Vratislav


EKOLOGIE: Hare Kršna, hare EU, hare...

2.12.2010

Všimli jste si, jak jednoduchá řešení mají ekologické organizace na všechny problémy? Pomocí zaklínadla „ekologie“ vyřeší cokoli – energetiku, dopravu, zemědělství, zdravotnictví, odpady. Všechno znají, všechno zvládnou – za naše peníze.

iluze 

Život v souladu s přírodou - a kdo bude pracovat?

Kolik asi „ekologických“ organizací jsou zároveň různé sekty nebo náboženství? Hare Kršna mezi takové rozhodně patří.

Po roce 1989 u nás začali působit i členové Mezinárodní společnosti pro vědomí Kršny. Koupili statek Lhotka na Benešovsku a založili farmu zaměřenou na zemědělství a ochranu krav. Statek přejmenovali na Kršnův dvůr. Statek byl upraven a slouží k propagaci vegetariánství, seminářům o staroindické filosofii a ukázce ekologického zemědělství. Obyvatelé Kršnova dvora o sobě tvrdí:

„Návrat ke zdravým kořenům je možný. Přichází se specifickým způsobem hospodaření, založeným na védské filozofii, kde je velký důraz kladen na pokojné soužití člověka s přírodou. Člověk má žít jednoduše, chránit půdu a také krávy, které nezabíjí a věnovat se svému duchovnímu rozvoji.“

Statek je už z dálky nápadný novou svítivou fasádou, úpravnou bránou a spoustou aut kolem něj (i když jsou některé bez poznávacích značek). Decentně umístěná tabulka se znakem EU ukazuje, že se zde využívá unijních dotací. Statkem a kolem něj vede naučná stezka, tedy přesněji jsou zde rozmístěné panely a pokud se proderete kopřivami, podlezete elektrický ohradník a přebrodíte bahno můžete se dobrat poučení. Autoři zjevně došli k názoru, že se o to nikdo ani nepokusí, a tak se neobtěžovali mapkou nebo dokonce značením.

statek

Nová fasáda Kršnova dvora

brana

Malá modrá cedulka informuje, že zde se staví za peníze z EU

Hare Kršna je proti používání geneticky modifikovaných organizmů. Tvrdí, že představují možné environmentální i zdravotní riziko, které v současné době nedokáže nikdo odhadnout. Jedním z našich cílů je soběstačnost v zásobování potravinami a geneticky modifikované plodiny nevedou k soběstačnosti, nýbrž právě naopak k závislosti na společnostech dodávajících tato osiva. Lépe je používat odolnější odrůdy, které dávají menší výnosy, ale potraviny kvalitnějšího složení.

Odkud asi berou tyto závažné informace? Není třeba dlouho pátrat – shoda s kampaní Greenpeace proti geneticky modifikovaným organizmům je evidentní. Prakticky vše, co pěstujeme, nejsou přírodní, ale vyšlechtěné organizmy. Buď umělým výběrem, nebo bylo použito chemické nebo fyzikální metody k požadované úpravě. Genetické modifikace se liší vlastně jen tím, že je zde rychlejší cesta k získání požadovaných vlastností. V praxi to pak znamená vyšší výnosy, omezení pesticidů, zvýšení obsahu žádoucích složek v potravě apod. Pěstování těchto organizmů tedy spíše přírodě pomáhá, než škodí.

Umělá hnojiva nejsou v souladu s přirozenou harmonií půdy, rostlin a mikroorganizmů a i při jejich výrobě vzniká spousta nežádoucích látek zatěžujících životní prostředí. Na zdejších polích hnojíme jen zeleným hnojením – předplodinami, které se před osetím zaorají do půdy a chlévskou mrvou a močkou, tedy přirozenými hnojivy v koloběhu výměny živin mezi lidmi, zvířaty a rostlinami. Prostřednictvím půdy se vyživují rostliny – nehnojí se rostliny, nýbrž půda.

Realita je však jiná. Biomasa se podílí na uvolňování dusíku do prostředí ve srovnání s umělými hnojivy „pouze“ asi 50%. Při výrazně nižších výnosech ekologického zemědělství je nutné obdělávat větší plochy. Může tak snadno nastat situace, kdy ekologické zemědělství zatěžuje prostředí stejně nebo víc než zemědělství klasické. Bez používání umělých hnojiv by bylo dnes nutné přeměnit 25% světových lesů na zemědělskou půdu a výhled do roku 2070 podle jedné studie ukazuje, že k uživení obyvatelstva planety by bylo třeba více než dvojnásobku plochy pevniny – což je zcela nereálné.

Nepoužívají se chemické postřiky proti škůdcům a chorobám. Málokdo si uvědomuje, že postřiky jsou vlastně jedy, které se pak v určitém množství dostávají nejen do půdy a spodních vod, ale i do vypěstovaných plodin. Zdejší hospodářství je uspořádáno tak, aby nebylo potřeba chemické postřiky používat. Pěstujeme hlavně špaldu, žito, pohanku a hrách. Vypěstované plodiny mají lepší chuť, vůni a lepší složení. Obsahují více minerálů, stopových prvků a vitamínů. Některé plodiny, například rajčata, - sice vypadají výborně a bez kazu, ale když jsou pěstovaná pod žárovkou na skelné vatě v živném roztoku, není divu, že nemají chuť prakticky žádnou.

Pouhé tvrzení, že biopotraviny jsou lepší, je bez porovnání jen pouhým tvrzením. Navíc srovnávat je s hydroponicky pěstovanými plodinami je čirý dogmatizmus. Cena takových produktů by ostatním nemohla na běžném trhu konkurovat. Ještě horší je však předpoklad, že biopotraviny žádné jedy neobsahují. A naprosto katastrofální je názor na pesticidy. Mimo umělých existuje velké množství přírodních. Rostliny je produkují jako ochranné látky. Používání syntetických pesticidů zvyšuje produkci, zlevňuje ovoce a zeleninu a v důsledku zlepšuje zdraví populace. Omezení nebo úplný zákaz pesticidů by se promítl následně do cen. Následkem by byla nižší spotřeba ovoce a zeleniny. Bylo spočítáno, že jen v USA by to vedlo ke zvýšení úmrtnosti na rakovinu asi o 4.6%. Přibylo by i srdečních a mozkocévních nemocí.

Krávy nám poskytují pět základních surovin: mléko, máslo, jogurt a thé, které nám slouží jako potraviny a dále moč a trus. Tyto dvě složky jsou důležitou součástí zemědělské produkce. Antiseptické účinky kravské moči byly známy už našim babičkám a prababičkám, a běžně se jich užívalo v domácnostech a lidovém léčitelství. Kravský trus je přirozeným hnojivem pro obdělávání půdy tradičním způsobem. Půda byla dříve hnojená pouze trusem a tak se dokázala ubránit škůdcům a nebylo zapotřebí jedovatých ochranných prostředků. Sušený kravský trus je také velmi ekologickým palivem.

Použití kravské moči jako antiseptické látky nechť posoudí lékaři a hygienici. Kravský trus jako ekologické palivo je sice krásný nápad, ale právě ten trus bude chybět jako hnojivo. Mimochodem, jeho výhřevnost je minimální. Tvrzení, že při hnojení kravským trusem se půda dokázala ubránit škůdcům, je nesmysl – škůdci poškozují rostliny, ne půdu. Například v Irsku bramborová plíseň v polovině 19. století (kdy se umělá hnojiva nepoužívala) způsobila pokles obyvatelstva během deseti let o dva a půl milionu. Z toho se vystěhoval pouze jeden milion, ostatní zahynuli díky hladomoru a následným epidemiím. V Číně se v rámci "Velkého skoku" pokusili využívat místních zdrojů. Hladomor v letech 1959 - 1962 měl za následek 30 milionů mrtvých.

pastyr

Krávy a klid - ideál života Hare Kršna

krsna0

"Člověk má chránit krávy"

chlevy

Z této budovy se na jedné straně vozí hnůj, na druhé mouka

Hare Kršna tvrdí:

Na zdejších pozemcích hospodaříme od roku 1992. Několik let jsme měli bio-certifikát. Poté jsme z administrativních důvodů certifikát neobnovovali, ale pokračovali jsme v hospodaření se stejnými zásadami. Chov našich zvířat je v registru státní veterinární správy zařazen v kategorii beznákazového chovu, kde je zapsán každý, pokud se v jeho stáji několik let neobjeví žádná choroba.

Tedy propagovat bio-zemědělství a nemít certifikát vypadá trochu divně. Vždyť Hare Kršna vyrábí několik druhů mouky. Zrní na ni kupují. Pak je ovšem certifikát zbytečný. O mletí mouky mají celý panel a tvrdí, že mohou namlít 11 druhů mouky.

Při výrobě potravin jsou obvyklé vysoké hygienické požadavky. Mlýny u nás byly samostatné provozy, i když často s hospodářským zázemím. Hare Kršna má stáje a mletí mouky v jedné budově, doslova pod jednou střechou.

Zajímavé je vidět bio-zemědělství v praxi. Používání herbicidů nepřichází v úvahu, ale podle všeho se nepoužívá ani ruční pletí. Záhonky zarostlé plevelem moc užitku nedávají. Kolem celého Kršnova dvora převládá jediná rostlina – kopřiva dvoudomá. Všichni víme, že se jí obzvláště dobře daří tam, kde je v půdě nadbytek dusíku.

Pozemek připomíná sklad odložených nepotřebných zemědělských strojů jako v některých JZD blahé paměti. K tomu ještě odstavená auta bez poznávacích značek vytvářejí malebná zákoutí.

Hare Kršna přichází se zemědělstvím založeným na védské filosofii. Zemědělství se na našem území provozuje od mladší doby kamenné. Lidé se někdy přírodě přizpůsobovali, jindy zase přírodu ovlivňovali. Podstatné však je, že se dokázali uživit. Hare Kršna v podstatě zavrhuje celou historii, všechny tradice, tisícileté zkušenosti a současné znalosti. Začít se má znovu, jinak, na základě cizích náboženských předsudků.

Hare Kršna nemá s ekologií nic společného. Ekologie je pro ně prázdné slovo, pouhá zástěrka, která složí k získání peněz v rámci dotací. Činnost této organizace je ve svých důsledcích nesmírně škodlivá jak pro přírodu, tak i pro lidi. Realizace takových názorů by znamenala na jednu stranu likvidaci přímo neobdělávaných ploch, na druhou stranu riziko nedostatku potravin.

Ekologické zemědělství je dotované. Tedy přispíváme na ně všichni. Přitom je jasné, že buď budeme mít ekologické zemědělství, nebo budeme chránit naši přírodu. Podobnost s obnovitelnými zdroji rozhodně není náhodná.

Dotovat takové organizace znamená podřezávat si větev, na které sedíme. Zastavení všech dotací by rychle ukázalo neschopnost uživit i jen vlastní lidi. Hare Kršna získal v minulosti dotace od MŽP, v současnosti je podporován přímo granty EU. Tedy v podstatě z našich peněz a prokazatelně proti nám.

Má vůbec někdo představu, kolik takových organizací existuje a kolik nás jejich činnost stojí?

******

A na závěr ještě malá procházka po areálu:

krsna1

"Pokojné soužití člověka s přírodou" - prostor pro matky a děti.

krsna2

Zátiší - v podstatě nechráněná jáma

krsna2¨3

Cenná surovina - hnůj. Údajně též ekologické palivo.

krsna4

Areál místy připomíná zanikající skanzen zemědělské techniky

krsna5

Kopřivy...kopřivy...kopřivy

krsna6

Kopřivy...kopřivy...kopřivy - půda zjevně obsahuje nadbytek dusíku

krsna7

Auto bez poznávací značky se obvykle považuje za vrak k likvidaci

krsna8

"Clověk má žít jednoduše"...

krsna9

Kršnův dvůr - ostrov v moři kopřiv

krsna10

Ukázka ekologického zemědělství - nebo sbírka plevelů?

krsna11

Proč asi nemá škodovka vzadu poznávací značku?

krsna12

Je libo paví pečínku? Počkejte, až pojede vlak

Zdroje:
Genetické modifikace (ukázka propagace Greenpeace)
MODERNÍ ŠLECHTĚNÍ A POTRAVINY (Co potřebujeme vědět o potravinách z geneticky modifikovaných plodin)
Refugia pro biofarmáře
EU proplatila fitness pro psy i kurz lásky ke krajině tyrolským farmářům
Brian Fagan: Malá doba ledová, Dokořán 2007
B. Lomborg: Skeptický ekolog, Dokořán 2006
Panely naučné stezky Kršnova dvora

Převzato se souhlasem autora z jeho blogu na kareldrabek.blog.idnes.cz



OVĚŘENO: Jak obstály olejíčky Frei öl® v testu?
OVĚŘENO: Jak obstály olejíčky Frei öl® v testu?

Propadli jste pleťovým a tělovým olejům a hledáte inspiraci? Vyzkoušeli jsme olejíčky Frei öl®, které slibují tu nejlepší péči pro pokožku dospělých i našich nejmenších.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.