Jedním z diskutabilních rozhodnutí Evropské unie je snižování emisí skleníkových plynů způsobem emisních povolenek, direktivně přidělovaných jednotlivým státům. Uvedený postup je dnes kritizován mnoha odborníky. Prodej a nákup povolenek průmyslovými podniky má dva základní nedostatky. Snížení vypouštěných emisí v jednom státním území prodejem povolenek, přinese následné zvýšení emisí v jiném státě. Vrchním vrstvám atmosféry je to v globálním měřítku lhostejné. Positivním argumentem, nad kterým je však nutno se zamyslet, je vytváření tlaku na průmyslové podniky k zavádění moderních technologií. Druhým nedostatkem bylo zlákání Ruska k podpisu Kjótského protokolu za cenu ať to stojí, co to stojí. Díky ekonomickému zvýhodnění Ruska s podpisem nakonec pan Putin souhlasil, bez ohledu na skleníkový efekt. Rusko nemusí zatím v časovém horizontu snižovat emise skleníkových plynů. Prakticky to znamená, že Rusko má možnost prodávat veškeré své přidělené povolenky jiným státům. Podle názoru komentátorů, ke kterým se připojuji, bude značná nechuť velkých koncernů a jejich akcionářů platit miliony za nákup povolenek právě od Ruska.

Všemi našimi medii je komentováno rozhodnutí Evropské komise snížit pro léta 2008 až 2012 českým podnikům emisní povolenky pouze na 86,8 milionů tun ročně. Stalo se tak i v případě, že česká vláda odsouhlasila z důvodů pragmatického nárůstu průmyslu prověřený požadavek na Brusel ve výši 102 miliony tun ročně. Stejně špatně dopadly i ostatní nové členské státy unie. Smutné je poslouchat media, dávající velký prostor různým fundamentalistům, jásajícím nad tím, že jejich náboženství dočasné vítězí. Mnozí komentátoři se ke své vlastní škodě nezamyslí nad následujícími fakty poškozujícími právě ČR.

Česká republika snad jako jediná plní svůj závazek o snížení emisí oxidu uhličitého o 8 procent vztažených k roku 1990 s velkou rezervou. Původní desítka států Evropské unie se potýká se svým závazkem na úrovni málo přes 3 procenta. Při skutečnosti, že Evropská unie zaostává v ekonomickém rozvoji za USA a asijskými tygry, bude kvótu 8 procent velmi obtížně splňovat. Rozhodně není zanedbatelný ani údaj, že Evropská unie se na celosvětovém vypouštění emisí uvedeného skleníkového plynu do horních vrstev atmosféry podílí pouhými 16 procenty. Přes všechnu cílenou a nepravdivou propagandu, že patříme mezi největší evropské znečišťovatele (zneužití statistického přepočtu vypouštěných emisí přepočítávaných na jednoho občana), patří ČR mezi málo významné producenty. Na celkových globálních emisích se podílíme při zohlednění všech exhalací průmyslových komínů i činností zemědělských podniků z celého teritoria státu pouze 0,3 procenty. Z definice snižování skleníkových plynů vychází Kjótský protokol, hovořící o emisích vypouštěných jednotlivými státy výhradně ze svého území. Nikde se neuvádí snižování tzv. měrných emisí přepočítávaných na hlavu obyvatel!!! …

Málokdo výše uvedená čísla asi bude respektovat neboť fundamentální propaganda je již hluboce zakořeněna a značně ubližuje ČR. Z uvedeného vyplývá, že Kjótský protokol nebude nikdy účinný, pokud se k němu nepřipojí velcí znečišťovatelé jako USA, Čína , Indie, asijské státy. Bruselské škrty spolu se zavedením ekologických daní, které zhorší naše prostředí očekávaným nárůstem cen elektřiny a případným nákupem povolenek českými podniky v blízkém horizontu, se u nás negativně projeví. Sníží se konkurenceschopnost našich podniků, zvýší se inflace, porostou ceny energie, kterou všichni zaplatíme, aniž bychom výrazněji ovlivnili skleníkový efekt.

Nápad s nákupem a prodejem přidělovaných emisních povolenek se již dnes nezdá být účinným řešením. Složitý a byrokratický systém přináší jenom rozpory, ale případná ochrana atmosféry zřejmě zapláče. Mnohem jednoduší by bylo zavedení celosvětových emisních limitů na příslušné technologie, znamenající nejvyšší povolené množství exhalací v reálném náběhu kolem 8 let . Zcela určitě by se mnohé vyřešilo.

autor je doktor přírodních věd