Covid nezmizel, naopak sílí v zemích, které jsou s námi srovnatelné a ještě loni byly dávány za vzor. Třeba v Portugalsku. Před dvěma lety se slavilo. Na Karlově mostě stál půlkilometrový stůl pro ty, kteří si chtěli dáchnout po první vlně covidu. O rok později měl ten piknik už cejch lehkomyslnosti, protože to už všichni věděli, co následovalo. Nejprve sebechvála vlády, pak podceněné šíření nákazy a poté se Česko ponořilo do podzimní vlny a uzávěry. Čímž posílily argumenty těch, kteří rádi straší.

Co z toho plyne pro konec června 2022? Pro dobu, kdy veřejnost hodila covid už za hlavu, ale lidé sledující nákazu začínají varovat?

Nemá smysl rozvíjet přímé paralely. Za prvé bychom měli být jako společnost poučenější. Za druhé závěr roku 2020 přinesl očkování proti covidu. Za třetí se během dalšího roku ukázalo, že vakcíny nejsou všespasitelné. Za čtvrté se od letošního února straší jinak, jak říká cynický vtip: Putin dostane Nobelovu cenu za medicínu, neboť ukončil pandemii. Ano, dnes se straší válkou na Ukrajině, výpadky energie, inflací… Covid je hluboko pod nimi. Ale na oslavy to stejně není, že.

Covid nezmizel, naopak sílí v zemích, jež jsou s námi srovnatelné a ještě loni byly dávány za vzor: zorganizovaly úspěšné očkování a dokázaly se dostat z epidemiologického průšvihu. Třeba v Portugalsku. Jenže teď se tam šíří mutace omikron ve variantě BA.5. Právě Portugalsko sledují lidé z české odborné komunity, kteří pak sdělují své odhady médiím. Například bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Totéž, ba intenzivněji, se děje jinde, třeba v Německu.

Strašení mrtvolami už vyšlo z módy. Leckoho ale vystraší už samo doporučení čtvrté dávky vakcíny (pro lidi nad 60 let). Či sdělení, že stát už nebude hradit PCR testy. (Jak to, když v Německu je stát hradí a hradit bude?) Nelze předpovídat, co nastane, či nenastane koncem léta. Ale zajímavá společenská sonda to bude. Vystraší lidi víc inflace, nebo covid? Představa black-outu, nebo představa dalšího očkování? Dějiny neskončily. Ani ty covidové.