„Jednou jsem snil, že jsem motýl, třepotající se sem a tam, motýl se vším všudy. Uvědomoval jsem si jen radost z bytí motýlem, bez vědomí, že bych to byl já. Pak jsem se probudil jako ten skutečný já. A teď si nejsem jistý, zda jsem tehdy byl člověk snící, že je motýl, nebo zda jsem teď motýl snící, že jsem člověk.“

Jeden z nejslavnějších taoistických vtipů mudrce Čuang-cu.

Zda se Čuang-cu pokusil si ten sen vyložit, aby se dozvěděl něco o svém psychickém stavu, nebo co mu sen radí do budoucna, nevíme. Ale „nevyložený sen je jako neotevřený dopis,“ poučil by ho rabbi Hisda, kdyby místo v Číně 4. století př. n. l., žil o pár staletí později v Jeruzalémě nebo v Babylonu.

Listujeme si trochu v mnohastránkové sbírce rabínských příběhů, moudrostí, zákonů, šibalství a občasných nesmyslů z dob přibližně antického Říma, zvané Talmud. Tam se to tehdy hemžilo snovými vykladači s rabínským titulem, na tehdejší dobu rovnajícím se dnešnímu doktorátu z psychiatrie a psychoanalýzy. Jak ostatně praví klasická definice psychiatra a psychoanalytika: „židovský lékař, jemuž se dělá zle při pohledu na krev“.

Ale že absurdita je ve snu něčím normálním, by mu potvrdil tehdejší známý rabín Jochanan:

„Neexistuje žádný sen bez nesmyslu.“

Výklad snů má své kořeny už v biblickém Josefovi, který se díky svému vysvětlení faraónova snu vyšvihl z otroka na ministra financí. Takže vykládat sny může být dobrý byznys, řekl si rabín Bar Hejda a za své výklady si nechával platit.

Jednoho dne za ním přišli dva sousedi, Abaje a Raba, každý jindy, ale s týmž snem: před očima je jim porážen jejich vůl.

„Tvůj kšeft zkrachuje a ty z toho budeš tak zoufalý, že ztratíš chuť k jídlu,“ vysvětlil sen Rabovi.

Ale Abajovi týž sen vyložil takto:

„Tvůj kšeft rozkvete tak úspěšně, že samou radostí ztratíš chuť k jídlu.“

„Jak jsi mohl vyložit tentýž sen tak odlišně?“ ptá se Bar Hejdy kolega.

„Raba mně zaplatil jeden zuz, Abaje to chtěl zadarmo.“

Takto podobně – pozitivně versus negativně – oběma pak vyložil dalších osmnáct snů, než to Abajovi došlo a napadlo ho také zaplatit za lepší výklad.

„Tehdy jsem našel v Jeruzalémě čtyřiadvacet snových vykladačů,“ vypráví rabi Eliezer rabimu Jochananovi. „Popsal jsem jim všem tentýž sen. Každý mně ho vysvětlil jinak.“

„A splnilo se některé vysvětlení?“

„Všechna.“

„No vidíš,“ povídá Jochanan. „Jak jsem ti to říkal. Všechny sny se řídí hubou.“

„To znamená co?“

„Jak sen vysvětlíš, takový má smysl.“

„Ale pozor,“ varuje je rabi Samuel ben Nachamani, „nevymýšlejte si žádné nemožnosti.“

„Jako co?“

„Cokoli, co snící ve svém životě nezná nebo nač nikdy nemůže myslet, nebo co se nikdy nemůže stát.“

„Jako třeba?“

„Co já vím. Datlová palma ze zlata.“

„Tak na tu zrovna se myslet dá,“ namítá Jochanan. „Teď zrovna si ji představuji, jak se na ni šplhám, o té by se mně snilo fajnově.“

„Mně také,“ přikyvuje rabi Eliezer.

„No dobře, tak slon prolézající uchem jehly.“

Co by rabi Samuel ben Nachamani asi řekl na Čuang-cuova motýla? A co by mu na to řekl Čuang-cu, kdyby se znali?

„Máš malou představivost, kamaráde. A nečteš si pořádně svou Bibli. Tam přece Tao dělá spoustu zázraků.“

A jal by se mu vyprávět třeba takovýto rabínsko-taoistický příběh, jakému podobné se najdou i v tom Talmudu:

Židovský taoista Zvi ben Lavan, dožívající se v plné mužnosti devadesáti let, protože dlouhá léta praktikoval taoistický sex, je navštíven rabínem se starostlivou tváří a otázkou „co, chlape, blbneš, že se v devadesáti chceš ženit s osmnáctiletou, to nemáš trochu rozumu a studu?“
„Kdo říká, že chci? Já musím.“
Celá vesnice se sejde u rabína s úžasem:
„To je nějaký zázrak?“
Rabín chvilku přemýšlí, mne si plnovous, podrbe se za uchem a pokrčí rameny:
„Jestli je to zázrak, tak je to v pořádku. Ale jestli to není zázrak, tak je to zázrak.“
Co to je ten taoistický sex, buďte ještě chvilku zvědavi.

Kurasovy knížky najdete třeba zde: http://www.pi-shop.cz/kuras/

Deník zamilovaného viruse
Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem.

Antonín a František jsou naživu
Rozmarná detektivní novela situovaná do 60. let. Poslední kusy (náhodně objevený balík) z dávno vyprodaného vydání. Kniha oceněna Cenou Jiřího Marka za nejlepší detektivku...

Malá paměť
Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu.

Sex nás všechny přežije
Články na lechtivá témata, původně psané pro Playboy.

Češi na vlásku
Kurasův nejstarší besteller, původně psaný anglicky s titulem Czechs and Balances, časem přeměněný v evergreen a aktualizovaný novou kapitolou dělá českou historii jednoduchou jako vyhození z okna. Náš národní charakter pitvá s požitkem a vtipem a přináší jak informativní, tak vysoce zábavný pohled na české dějiny.

Soumrak bílého muže
Nové vydání úspěšné analýzy naší doby, rozkrývající informovaně a místy humorně příčiny, ideje a události vedoucí k sebedestrukci moderní západní civilizace, líčící vývoj od jejího vrcholu přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století, psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy ve 21. století.