Na Hané se kdysi vyprávíval tento vtip:

Povídají si Jožin a Jura o svých manželských sexuálních životech.
„Ty poslóché, čoveče, já ať šukám sebevíc, tu svó Mařu asi nedokážu uspokojit, nezpívá mně při tom blahem, jestli ona náhodó není frigidní,“ povídá Jožin.
„Žádná baba není úplně frigidní,“ odpovídá Jura. „Ony bévajó jenom zamknuty. Musíš je umět odemknót.“
„Tož jak?“
„Dělé to jako Číňan.“
„A to je jak?“
„Napřed ju pomazlíš od hlavy až k patě, ale ještě lepší je to obráceně. Asi tak půl hodiny. Pak jí vyžmóláš poštěváčka. Asi tak čtvrt hodiny. To už ti bude zpívat a prosit, abys ju konečně navštívil. Tož ju navštívíš, ale šópeš to pomalóčku a každó chvilku plně zastavíš. Nesmíš vystříknót spermoníky. Pak se vyndáš, jdeš do kuchyně udělat čaj. Popíjíte spolu čaj. Pak zas na chvilku vlezeš dovniř, ale zas pomalóčku, a zastavíš dřív, než by ses oddělal. Pak odendeš si přečíst noviny nebo něco podobnýho. A tak to opakuješ čtyrykrát. A teprvá jestli ani pak ti nezpívá blahem, tak možeš říct, že je frigidní. Funguje to s každó, kteró znám.“
Jožin postupuje přesně podle Jurova receptu a Mařa zpívá blahem. Po čtvrté opakovačce povídá:
„Poslóché, cos to se sebó udělal, šukáš jako Číňan.“

xxx

Jméno toho Číňana, který tuhle techniku blahotvorby vynalezl, zůstalo dějinám neznámé. Ale ví se, že už před třemi tisíci lety ji praktikovali známí taostičtí filosofové, vladaři a jejich synci. Ti mívali dokonce od puberty přiděleny kurtizány instruktorky, které je zaučovaly a na nichž si to mohli trénovat. Bývaly to většinou přestárlé kurtizány jejich otců, kteří je vyměňovali za mladší, když dospěly do stařeckého věku 25 let. Vladaři totiž věřili, že elixír dlouhověkosti se skrývá v energiích pohlavních šťáv žen ve věku 15 až 24. Císařský humanismus se projevoval i tím, že odslouživší zasloužilé kurtizány nevyháněl na dlažbu, nýbrž je odměňoval doživotní rentou a možností cítit se ještě užitečné v roli pedagogické.

Laikové si často pletou sex taoistický se sexem tantrickým. Když se jim přiznáte, že praktikujete taoistický sex, odpovědí vám třeba, že to znají, že byli na tantrické masáži, prolistovali si obrázky starodávné indické knihy Kama Sutra, a mají kamaráda, který si říká „tantrik“ a vypráví, jak po něm holky šílí, ale to se určitě jen tak chvástá. Ale že to je stejně blbost, jakési to zastavování ejakulace, protože podle špičkových urologů to poškozuje prostatu, je těch varování plný internet. Dokonce se tam dočtete, že abyste zmírnili riziko prostatové rakoviny, měli byste ejakulovat (podle jednoho odborníka) nejmíň desetkrát, nebo (podle jiného odborníka) dvacetkrát měsíčně.

Co jim už žádný urologický vědec neřekne, je to, že s každou ejakulací ze sebe vystříkávají půl miliardy spermoníků, a tedy potenciálních lidských životů, a tím životadárnou energii takové třeba Evropské unie nebo dvojnásobku Spojených států amerických.

xxx

Pestré techniky čínského taoistického sexu vcházely ve známost přibližně ve stejnou dobu jako indické techniky tantrické. Bohatě ilustrované s popisy tuctů koitálních pozic, některé bizarní, některé krkolomné. Taoistická čínština jim dávala takováto vynalézavá poetická pojmenování: Jednorožcův roh. Slunící se ryba. Bambusy u oltáře. Bourec splétající kuklu. Zakrnělá borovička. Létající rackové. Fénix hrající si v rudé jeskyni. Zpívající opice držící se stromu. Tmavá cikáda přichycená k větvi. Pozdní jarní oslíček. A tucty podobných.

Poetičnost, výtvarnost a voňavost taoistického sexu nám ostatně prozradí už samotná pojmenování ohanbí: to ženské je pivoňka, to mužské jantarový kolík. Ani špetka špinavosti a nemravnosti, jaké nacházíme v přístupu západním. Díky jinému náboženství.

xxx

Abyste si už příště nemuseli plést sex tantrický se sexem taoistickým, zde si tedy stručně vyčteme základní prvky, které mají společné, a ty prvky, jimiž se liší.

Předkoitální předehra je stejná u obou. Též shodné je to pomalé „šópání“, zpomalování a zadržování spermoníků. U toho zadržování obě techniky postupně zjistily, že pánský orgasmus není totožný s ejakulací, jak se dodnes domnívají třeba i uznávaní západní sexuologové.

Ve skutečnosti je to tak, že orgasmus – tedy příliv vrcholného blaha na závěr dobře vykonaného koitu – se dostavuje o vteřinu či dvě před ejakulací. Vyjádřeno rytmicky, je to dvě či tři šoupnutí dřív. Tam se veškeré šoupání prudce zastaví – a na tom by měla spolupracovat na povel i partnerka, jejíž vnitřní škubot by nás mohl doškubat za bod, z něhož se energie ejakulace zastavit nedá. To se samozřejmě musí nějakou dobu trénovat, než se najde ten přesný poslední bod návratu. V té chvíli se silným stažením svalu perineum (jeho pozici v těle si vygooglujte) všechny energie té půldruhé miliardy životů přesměrují zpět do těla a na chvíli uloží v kostrči. Anglické učebnice tantrismu i taoismu pro tento úkon razí termín „Big Draw“ čili mohutné vtažení.

xxx

A teď co se s touto energií dělá dál, aby získala dimenzi mystickou, potažmo náboženskou.

Vtahuje se s každým vědomým nadechnutím pomalu po páteři nahoru tak, aby vědomí zaznamenávalo její přítomnost v každém obratli. Až dospěje do temene hlavy a rozjasní mozek, nechá se v temeni lebky chvíli lehce kroužit. A vytváří stav, jemuž japonská verze taoismu zvaná Zen říká „satori“, v hinduismu by to možná byla „nirvána“. Je to onen stav splynutí s kosmem, jakého mystici všelijakých tradic dosahují dlouhými meditacemi, modlitbami, jogínskými cviky, zpíváním manter a reprodukcí kosmických tónů andělských chórů, sublimních melodií, půstem.

Tantra a taoismus si to urychlují sexem a tím do toho zapojují energie oboupohlavní, takže všeobsažné. A te´d přichází ten hlavní a zásadní rozdíl.

Tantrik si tu energii rozvibrovává opakovaným mumlavým zpěvem slova „om“, pokládaného za prvotní zvuk tvoření světa. A zůstává ve stavu mystického opojení mimo hmotný svět, co nejdéle mu vydrží. Taoista si tou energií jen tak trochu prokvedlá mozek. A protože věří, že účelem mystických zážitků není rochnit se v osobním osvícení, nýbrž takto získané osvícení osobní použít k osvícení hmotného světa, do něhož se tedy musí vrátit, pokračuje takto:

Se špičkou jazyka na patře umožňující nepřerušovaný sestup energie krkem a průduškami, tuto energii svede na strop žaludku, kde ji ukládá a konzervuje a odkud ona může působit na okolí.

I tento rozdíl možná vede různé odborníky srovnávací teologie k přesvědčení, že taoismus není náboženství, protože Tao není Bůh. Ale tím už my si hlavu lámat nemusíme.

Převzato z Playboye

Kurasovy knihy najdete třeba zde: http://www.pi-shop.cz/kuras/

Deník zamilovaného viruse
Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem.

Antonín a František jsou naživu
Rozmarná detektivní novela situovaná do 60. let. Poslední kusy (náhodně objevený balík) z dávno vyprodaného vydání. Kniha oceněna Cenou Jiřího Marka za nejlepší detektivku...

Malá paměť
Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu.

Sex nás všechny přežije
Články na lechtivá témata, původně psané pro Playboy.

Češi na vlásku
Kurasův nejstarší besteller, původně psaný anglicky s titulem Czechs and Balances, časem přeměněný v evergreen a aktualizovaný novou kapitolou dělá českou historii jednoduchou jako vyhození z okna. Náš národní charakter pitvá s požitkem a vtipem a přináší jak informativní, tak vysoce zábavný pohled na české dějiny.

Soumrak bílého muže
Nové vydání úspěšné analýzy naší doby, rozkrývající informovaně a místy humorně příčiny, ideje a události vedoucí k sebedestrukci moderní západní civilizace, líčící vývoj od jejího vrcholu přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století, psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy ve 21. století.