Jak donutit ty přirozeně sobecké, sebestředné, misogynní, toxicky maskulinní muže, aby v sexu dbali na blaho žen, jež je nezbytnou živnou energií laskavé, prosperující a bohulibé společnosti?

Takovouto otázku si kladly stovky rabínů doby antické, doma v Jeruzalémě okupovaném nejprve Řeky a pak Římany, i v babylonském exilu, na půdě přibližně dnešního Iráku, kam Židy odtáhl do otroctví král Nabuchodonozor, ve Verdiho opeře zvaný Nabucco.

Byla to jedna z mnoha otázek rabínských debat, později zaznamenaných ve spisu zvaném Talmud, probíhajících po několik staletí a snažících se nacházet rovnováhu mezi dvěma politickými protipóly: dodržováním biblických pravidel, a soužitím s vládnoucími kulturami, jejichž pravidla s těmi biblickými často kontrastovala.

Pravidla sexu byla jedněmi z takových. Biblické příkazy a zákazy směřující k sebeovládání a pěstování duchovní a morální čistoty, v biblickém jazyce zvané „svatost“, narážely na sexuální rozvolněnost okolní společnosti, zacházející až do perverzity a přispívající ke společenskému rozkladu.

Aby té rozvolněnosti zcela nepodlehla s ní často sympatizující židovská mládež, museli jí rabíni nabídnout dostatek sexuálních radovánek, ale napěchovat je nějak do oněch puritánských pravidel. Povolit sexuální radovánky, včetně oboustranných orgasmů dosažených všemi představitelnými triky, ale v rámci osobní intimity pěstující vzájemnou lásku, úctu, ohleduplnost a pohodu a udržujících při životě bezpečí, pospolitost a loajalitu rodiny, příbuzenstva a klanu, a tím i přežití národa.

A aby to dostalo punc svatosti a posvátnosti, nařídili sex v manželství jako povinnost a bezmála boží přikázání o šábesu.

xxx

„Pohlavní styk obsahuje ty nejnádhernější rozkoše, obšťastňuje a rozveseluje duši, vyhání z mysli truchlivé myšlenky a léčí melancholii,“ kázal slavný rabín Saadia Gaon.

Blaho žen, v podobě ženského orgasmu, se stalo zákonnou povinností, a její nedodržování zákonným manželem se stalo zákonným důvodem k zákonnému rozvodu, se zákonným odškodným za prokázané neuspokojování. Rabínské vysvětlení znělo takto:

„Muž by měl vždy pečlivě ctít svou ženu, neboť v mužově domově se nenajde žádné požehnání jinak než díky jeho ženě. Měl by vždy dbát, aby nezpůsobil své ženě hoře, neboť ženiny slzy jsou blízké srdci Božímu.“

Po dlouhém mudrování, jak tedy toho toxického maskulinistu naučit poskytovat blaho ženě, vymysleli na něho takovouto boudu, s vědomím, že většina mužů se víc pyšní syny než dcerami:

„Když při té posvátné činnosti přivedeš sebe k rozkoši dřív než ženu, zplodíš dceru. Když přivedeš ženu k rozkoši dřív než sebe, zplodíš syna. Proto si zaslouží poctu muž, který se při souloži ovládá, aby ženě umožnil rozkoš dřív než sobě.“

Tento bohulibý přístup ještě vylepšil tehdy proslulý sexuolog rabín Rava touto technikou:

„Každý, kdo chce mít mužské potomky, by měl dělat dvojčísla jedno za druhým, aby dal ženě větší možnost dospět k rozkoši.“

A proč si rabíni nedělali starost, že kdyby se všichni muži naučili ženy uspokojovat, přestanou plodit dcery? Přece věděli, že to Hospodin nedopustí a že uspokojivé milování žen zůstane koníčkem mužů snaživých, štědrých, učenlivých a nesobeckých. Ale doufali, že každé narození dcery v každém muži vyvolá touhu se zlepšovat.

xxx

Jak časté tedy byly rabíny uzákoněné povinnosti mužů obšťastňovat své ženy? Rabíni to rozdělili do tříd podle povolání, takto:

1. nepracující – každý den.
2. pracující – dvakrát týdně.
3. oslař (dnes asi obchodní cestující nebo poslanec nebo třeba člen rockové kapely trávící týden v jednom tahu mimo domov) – jednou týdně.
4. velbloudář – (dnes výše uvedení trávící až měsíc na cestách) – jednou měsíčně.
5. námořník – jednou za půl roku.
6. rabín – každý pátek večer povinně.

To vše s výjimkou menstruačního období, kdy se muž nemá ženy dotýkat, ale za něž musí nabídnout náhradní termín. Neplnění těchto mužských povinností dává ženě právo rozvodu nebo právo pobírat od muže pokutu tři dináry za každý neuspokojený týden. Jestliže sex odmítá žena, má muž zase právo odpočítat jí tři dináry týdně ze smluvního odškodného, které by jí vyplácel při rozvodu.

xxx

Zdalipak rabíni probírali i různé techniky a metody uspokojování žen? Žádné konkrétní podrobné příručky se sice nedochovaly, ale můžeme si to potvrdit z takovýchto rabínských diskusí:

„Proč někdo ochromí? Protože souloží jako převrácený stůl,“ tvrdí rabín Jochanan ben Dabaj, jemuž to prý sdělili andělé strážní. (Ten převrácený stůl je asi naše dnešní na koníčka, čili žena shora). „Proč někdo oslepne? Protože rád zírá do ženského ohanbí. Proč oněmí? Protože ženské ohanbí líbá. Proč ohluchne? Protože toho při souloži moc napovídají.“

Jednou z hlavních zásad talmudických debat však bylo, že se nesmí nikdo ohánět žádnými anděly, zázraky a jinými nadpřirozenými jevy, vše se muselo racionálně a logicky proargumentovat. Takže není divu, že mu na to rabín Šmuel ben Nachmani odpověděl takto:

„Rabín Jochana ben Dabaj kecá. Podle starých mudrců je jasné, že jakkoli chce muž se svou ženou souložit, tak ať souloží. To máte jako maso od řezníka: kdo je chce jíst nasolené, může, kdo pečené, vařené nebo dušené, taky může. A totéž se týká ryby.“

Což nám sděluje, že sex byl pro talmudické rabíny něco tak samozřejmého jako košer večeře.

xxx

Teď ale pozor. Požehnání nevěnovali sexu jako takovému, nýbrž „veselí, písni, rozkoši, dobré náladě, lásce a harmonii, míru a společné pohodě“ a ne jen tak ledakdy a ledakde na potkání a na rozloučenou, nýbrž u „ženicha a nevěsty“. Čili v posvěceném svazku manželském.

Ale protože věděli, jak snadno do sexu sklouzávají puberťáci a jak často i dospělí chlípníci baží po mladém masíčku, zařídili to tak, aby předmanželský sex zákonně neexistoval. Jednoduše tím, že párek, který byl ze sexu usvědčen nebo se k němu přiznal, byl automaticky prohlášen za zákonně oddaný, a to i bez svatební ceremonie. A když se chtěli rozejít, museli projít zákonným rozvodem. Tehdejší věk dospělosti mužské i ženské byl třináct.

„Ale chtíč je přece zlé nutkání,“ namítalo pár puritánů. Na to odpovídal rabín Nachman:

„Kdyby nebylo zlého nutkání, lidé by nestavěli domy, neženili by se, neměli děti a nepracovali. Ostatně, co Bůh stvořil, to shledal dobré, jak se dočtete v tvoření světa. Takže velmi dobré platí i na ten chtíč.“

Převzato z Playboye

Kurasovy knihy najdete třeba zde: http://www.pi-shop.cz/kuras/

Deník zamilovaného viruse
Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem.

Antonín a František jsou naživu
Rozmarná detektivní novela situovaná do 60. let. Poslední kusy (náhodně objevený balík) z dávno vyprodaného vydání. Kniha oceněna Cenou Jiřího Marka za nejlepší detektivku...

Malá paměť
Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu.

Sex nás všechny přežije
Články na lechtivá témata, původně psané pro Playboy.

Češi na vlásku
Kurasův nejstarší besteller, původně psaný anglicky s titulem Czechs and Balances, časem přeměněný v evergreen a aktualizovaný novou kapitolou dělá českou historii jednoduchou jako vyhození z okna. Náš národní charakter pitvá s požitkem a vtipem a přináší jak informativní, tak vysoce zábavný pohled na české dějiny.

Soumrak bílého muže
Nové vydání úspěšné analýzy naší doby, rozkrývající informovaně a místy humorně příčiny, ideje a události vedoucí k sebedestrukci moderní západní civilizace, líčící vývoj od jejího vrcholu přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století, psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy ve 21. století.