Hnutí ANO utrpělo v senátních volbách debakl a referendum o vládě se jaksi nekonalo. A nasadit na Jihlavsku proti Miloši Vystrčilovi Janu Nagyovou bylo totální ztrátou zdravého rozumu.

Šéf ANO Andrej Babiš pojal senátní klání v Jihlavě a okolí jako prestižní souboj na život a na smrt s předsedou horní parlamentní komory Milošem Vystrčilem z ODS. Jenomže, proč se dopustil zásadní chyby a postavil proti němu trestně stíhanou Janu Nagyovou, která se například vymluvila na absenci v diskusích se svým soupeřem tím, že musí chodit na soudní jednání? Ona též prohlásila, že si jde do Senátu pro imunitu, nebo, že kandidovat vlastně původně vůbec nechtěla. Andrej Babiš rovněž opakovaně jezdil na Jihlavsko na předvolební setkání a pokaždé mluvil víc než ona. Jen trochu myslící lidé si z toho vyvodili fakt, že paní Nagyová je pouhou loutkou v rukou svého stranického předáka.

A když ze strany ANO bylo Miloši Vystrčilovi vyčítáno, že je odtržený od regionu, tak to už byl totální úlet. Zatímco on odtud pochází, vyučoval na gymnáziu v rodné Telči, kde působil i jako starosta, později byl i hejtmanem kraje Vysočina, paní Nagyová je rodačkou z Košic a v Jihlavě žije teprve od roku 2009. Obyvatelé Jihlavska by za takových okolností museli být rozumu hodně mdlého, jestliže by paní Nagyovou zvolili do Senátu. Naštěstí se ukázal opak.

Opozice jaksi nedokázala přesvědčit voliče, že tyto volby nejsou zase tak bezvýznamné a proto zákonitě prohrála. Senát například nemůže být v případě schvalování ústavních zákonů přehlasován Poslaneckou sněmovnu. Takže nápad SPD na uzákonění obecného referenda bez něj nemůže projít. Klíčovou pravomocí je pak souhlas se jmenováním ústavních soudců. Ty sice navrhuje prezident, ale senátoři musí jeho nominace potvrdit. Podle připravované novely zákona by také horní parlamentní komora měla volit třetinu členů mediálních rad.

V každém případě volby jsou jenom volby, ať dopadnou jakkoliv. Kdo z jejich výsledků dělá přehnané závěry, je slaboch, který se opírá o druhé a neumí si poradit se svým životem. Já mám z výsledku se senátních voleb samozřejmě radost, ale upřímně, můj život to zas tolik nezmění. Já musím pracovat a starat se o sebe, bez ohledu na to, jestli vyhraje Petr nebo Pavel. Jsem zvyklý spoléhat se sám na sebe a nikoliv na výsledky voleb. Těm, co to nechápou a pořád si na něco stěžují, vzkazuji, nikdo jiný než Vy sami nezlepší Vaše životy. O to se musíte postarat sami. A pokud to neumíte, a někdo Vás musí pořád vodit za ručičku jak malé děti, je mi Vás líto. Tím netvrdím, že společnost nemá pomáhat potřebným, kteří se do problémů dostali bez vlastní viny. Jenomže, mnozí Češi mají socialismus silně zažraný pod kůží a nechápou, že stát není zaopatřovací ústav.