Ministr spravedlnosti Pavel Blažek ocenil soudce Jana Šotta za odvahu a současně kritizoval údajné „nebezpečné emoce“.

„Nežijeme v úplně normální době, ta míra emocí je přehnaná. K verdiktu jsem řekl klasickou starořímskou zásadu, že platí presumpce neviny, a od mnoha spoluobčanů jsem dostal výzvu, ať vstoupím do ANO. To není nic jiného než naprosto vychýlená debata špatným směrem,“ řekl ministr Blažek. Internet je podle něj denně plný různých obvinění vůči různým lidem a jediný, kdo o tom může rozhodovat, je soud. Soudce Šotta ocenil za prokázání odvahy. „Bylo jasné, že pokud neodsoudí obžalované, tak bude předmětem určité mediální vlny, která je postavena na emocích, nikoli na zdravém rozumu,“ doplnil ministr a odmítl podle něj nepřiměřenou kritiku justice.

Shodou okolností jsem dnes ráno vyslechl na ČT1 debatu o nenávisti šířené na internetu a o tom, jak je nutné proti této nenávisti bojovat. Opět, jako v případě „boje s dezinformacemi“, nejde o nic jiného než o legalizaci cenzury. Kdo totiž bude rozhodovat o tom, co je a kde je ona „hranice nenávistí“? Bude tedy názor „rozhořčených“ občanů, kteří očekávali „spravedlivé potrestání zloducha Andreje Babiše“ a doporučovali ministrovi Blažkovi, aby „vstoupil do ANO“, považován za nenávistný názor?

Stává se mi teď docela často, že mi na mail dorazí zpráva od někoho, koho mám ve svých „přátelích“, a zjistím, že žádná obsah zpráva neobsahuje, protože buď byla určena „úzkému okruhu příjemců“ nebo byla smazána. Kým byla smazána? Autorem? Cenzorem? Bůh suď.

Pouze v takové „ne zcela normální době“, jak praví ministr spravedlnosti, je zřejmě nutné, aby ministr vystoupil na obhajobu soudce (není to na druhou stranu porušení „nezávislosti“ soudní moci?!) Samozřejmě, že proces s Babišem byl veden účelově s cílem vyštípat ho z politiky a tento záměr nevyšel. Petr Pavel, horký kandidát na prezidenta, to údajně nevydržel a nejprve snad vyjádřil na rozsudkem jakési „rozladění“. Pak mu teprve asi někdo poradil, aby rozsudek přijal.

A ještě k oné trojici favoritů prezidentské volby. Velmi hezky o ní píše Ondřej Neff zde. Končí svůj komentář takto: Z toho všeho mi vychází pořadí Petr Pavel jako první volba, pak Danuše Nerudová, nicméně i když vyhraje Andrej Babiš, katastrofa nenastane. Jisté ale je, že mezi dvěma společenskými bloky v Česku zůstane stejně hluboký, jaký je, nebude-li časem ještě hlubší.

Pro mě z toho vychází sice něco jiného a moje pořadí je Nerudová, Pavel, Babiš s tím, že bych byl rád, aby se prezidentkou stala Danuše Nerudová nikoliv kvůli svým schopnostem, ale hlavně proto, že již patří do generace, která se nestihla ušpinit bolševismem. A jsem samozřejmě velmi zvědav na společenskou reakci po osvobozujícím rozsudku nad Babišem. Pokud se totiž čtvrtina voličů před vynesením rozsudku nedokázala rozhodnout, může se z této části řada voličů a současně odpůrců stávající vlády, rozhodnout pro Babiše a jeho vítězství ve druhém kole není mimo realitu tak, jak to ještě vypadalo před vynesením rozsudku.

Soud s Babišem tak dle mého významně ovlivní výsledek voleb ať už si to chceme nebo nechceme přiznat. Vládní tábor rozsudek respektuje, ale objektivně s takovým vývojem vůbec nepočítal. Takže uvidíme.