Státní podíl v OKD nekupoval Koláček, ale Bakalův Charles Capital

Sdružení OKD byty zveřejnilo minulý týden dost zásadní dokument, který může podstatně ovlivnit spor uživatelů hornických bytů se současným vlastníkem ostravských dolů o jejich předkupní právo. Dopis s hlavičkou společnosti Charles Capital, podepsaný Zdeňkem Bakalou a adresovaný společnosti Karbon Invest do rukou Petra Otavy a Viktora Koláčka, totiž celkem průkazně dokládá, že Karbon Invest jednal o prodeji menšinového státního podílu v OKD jménem Charles Capital a v jeho prospěch.

Současní vlastníci dolů ve sporu vždy argumentovali tím, že od státu nemohli převzít závazek vyplývající z předkupního práva, protože od státu doly nekupovali. Dokument jasně dokazuje, že toto tvrzení je nepravdivé a Bakala doly od státu reálně nakupoval, byť skrytý za společností Karbon Invest.

Dobrá cena

V dokumentu, který je datován 13. září 2004 a odkazuje na Smlouvu o koupi akcií OKD uzavřenou Charles Capital na straně jedné a Petrem Otavou a Viktorem Koláčkem na straně druhé, se za Charles Capital výslovně uvádí: "... tímto pověřujeme společnost KI, aby předložila FNM nabídku na zvýšení kupní ceny na Podíl FNM z 3,116 miliardy Kč na 4,001 miliardy za podmínky, že (i) česká vláda do 29. října 2004 schválí prodej Podílu FNM ve prospěch KI a (ii) podmínky prodeje budou v zásadě stejné jako podmínky uvedené ve Smlouvě o koupi akcií uzavřené mezi FNM a KI dne 8. dubna 2004." Mezi těmito podmínkami byl sjednán závazek v paragrafu 7.6 (d), podle něhož mají nájemci bytů v případě prodeje předkupní právo k bytu za cenově zvýhodněných podmínek, a to za cenu dle znaleckého ocenění (tj. 40 000 Kč za byt) s přihlédnutím k aktuálním cenám, za které privatizuje stát či obce byty v době případného převodu bytu. Tato cenová výhoda pro nájemce bytů vychází z toho, že takto byly byty naceněny ve znaleckém posudku, podle něhož se tehdejší prodej státního podílu řídil.

Již tehdy někteří insideři upozorňovali na skutečnost, že hodnota bytového fondu OKD je několikanásobně vyšší, a tomu by měla odpovídat i cena, kterou stát za svůj podíl získá.

O prodeji se v roce 2004 jednalo skoro celý rok. Nejprve Karbon Invest nabídl státu cenu zhruba jeden a čtvrt miliardy, poté se objevila konkurenční nabídka finanční skupiny Penta, která nabídla zhruba čtyři miliardy. Karbon Invest následně nabídku zvýšil na dvakrát až na zmiňovaných 3,116 miliardy, což i schválila vláda, ale po zásahu antimonopolního úřadu k realizaci prodeje nedošlo a cena byla nakonec navýšena na čtyři miliardy korun.

Už tehdy se hovořilo o tom, že vláda Stanislava Grosse prodává pod cenou a ne zcela korektně. Podezření z korupce se ale nikdy nevyšetřilo. V posledních týdnech toto téma ale opětovně zvedl premiér Petr Nečas a obvinil Zdeňka Bakalu z účasti na podivné privatizaci OKD. Naposledy v rozhovoru pro Bakalův týdeník Respekt. Finančník se ve svém vyjádření razantně ohradil a tvrdil, že se privatizace nezúčastnil. Dokonce poměrně diplomatickým způsobem hrozil premiérovi soudem. Dokument zveřejněný občanským sdružením však staví Bakalu do pozice člověka, který mírně řečeno nemluví pravdu. Lze se domnívat, že premiér měl dotyčný dokument k dispozici již delší dobu a jeho výroky na adresu uhlobarona vycházely právě z toho.

Privatizační incest

Je ale nespornou skutečností, že největší loupež se odehrála v roce 1997 bez Bakalovy účasti. Říkalo se tomu eufemisticky divoká privatizace. Po kuponové privatizaci zbyl ve státních rukou 46procentní balík akcií. Dalších pět procent vlastnily obce v regionu těžby. Tehdy začal kontroverzní ostravský podnikatel Stanislav Pros skupovat akcie OKD prostřednictvím společnosti Eurobrokers. Tato skupina zároveň začala vyjednávat s obcemi o skoupení jejich akcií. Když to zjistil Fond národního majetku, tak jeho tehdejší šéf Roman Češka zkusil akcie obcí odkoupit a podal trestní oznámení, protože se obával znehodnocení státního podílu ze strany některých manažerů OKD. Vyvolal ale jen protesty odborářů a sklidil za to útok ČSSD ve sněmovně, který nakonec vedl k jeho odchodu z funkce.

Mezitím se Prosovi podařilo nakoupit obecní podíly v OKD a získat majoritu. Na valné hromadě v srpnu 1998 pak obsadil představenstvo OKD svými lidmi, mezi nimiž byl kromě jiných i tehdejší místopředseda ČSSD Vladislav Schrom. A v dozorčí radě zasedl Petr Otava se svým spolupracovníkem Františkem Gajdošem.

Vyměněné představenstvo potom provedlo onu privatizaci incestem, který byl opakovaně a marně vyšetřován policií. OKD koupilo sto procent akcií společnosti K.O.P. Jméno společnosti tvořily iniciály jejích vlastníků Viktora Koláčka, Petra Otavy a Jana Przybyly. Tato společnost kontrolovala v té době majoritní podíly v Českomoravských dolech Kladno a v Metalimexu a měla menší podíl v Sokolovské uhelné. Cena činila zhruba čtyři miliardy korun. Koláček, Przybyla a Otava za tyto peníze následně během složitých převodů získají od Prose společnost Karbon Invest, v níž je zaparkován majoritní podíl v OKD.

Celá transakce, včetně financování prvotního skupování akcií byla tehdy financována Investiční a poštovní bankou a k veškerým informacím se poté dostala ČSOB, když v roce 2000 převzala majetek zkrachovalé IPB. A k ČSOB měl vždy velmi blízko i Zdeněk Bakala, který tak mohl být ve výhodě, když se Viktor Koláček a jeho společníci po letech opakovaného vyšetřování a trestního stíhání rozhodli svých dolů zbavit.

Problém má pak kromě Bakaly i Stanislav Gross, jako tehdejší premiér, a Bohuslav Sobotka, jako tehdejší ministr financí, když mohli a také měli mít informace o tom, komu státní podíl ve skutečnosti prodávají a jaké mohou být následky pro uživatele bytů, které naoko chránili předkupním právem.