V Číně za to popravují, mafie betonuje nohy, jen my tady tančíme

Představitelé státní moci utratili neefektivně 230 milionů z veřejných peněz za projekty na zefektivnění práce státní moci. Ta věta je sama o sobě vlastně absurdní. Ne však tady a teď.

Představte si, že vidíte existenci každoročního neefektivního vynakládání finančních prostředků v řádu miliard korun. Přijdete s nápadem, ačkoli je otázka, co je vaším cílem ve skutečnosti, jak to vyřešit. Nabídnete vlastníkovi oněch neefektivně vynakládaných finančních prostředků, že když vám zaplatí několik set milionů, zajistíte pro něj významné úspory v době budoucí. Vlastník peněz vyslyší váš návrh, peníze vám zaplatí a čeká. Na začátku deklarované výsledky své práce mu však nepředložíte. Nejenže jsou jeho peníze nadále v řádu miliard vynakládány neefektivně, možná jich dokonce vynakládá i o něco víc, než před tím, ale ještě jste ho připravili o dalších několik set milionů. Jak by to dopadlo?

Tak například v Číně by vás za to velmi pravděpodobně popravili. Donutili by vás kleknout, svázali by vám ruce za zády a střelili do hlavy. Vaše rodina by pak obdržela dopis, ve kterém by byl provaz, kulka, ale také účet k proplacení společností vynaložených nákladů na popravu. Mají to zjevně vyřešené do posledního detailu. To italská mafie by k vám tak humánní nebyla. Před smrtí byste pravděpodobně zažili fyzické peklo a otázkou je, zda by k vám do betonu pak nepřidali na cestu zbytek vaší rodiny. Pokud byste o ty stovky milionů připravili náš stát například na daních, skončili byste v base až na dvanáct let a sebrali by vám veškerý majetek. To všechno byste zažili nejen proto, že jste někoho připravili o peníze, ale také proto, že jste stáli na zjevně blbé straně. Abyste se takovým postihům vyhnuli, je potřeba stát na straně správné. Správnou stranou je v tomto případě politická pozice, získaná ve volbách, a k tomu již dříve dobře postavené psané právo, které má se spravedlností pramálo společného.

Pracovníci úřadu vlády, ministerstva průmyslu a obchodu, ba dokonce i ministerstva vnitra, přičemž ti poslední měli hlídat při čerpání peněz z veřejného rozpočtu ostatní (více zde), utratili neefektivně 230 milionů korun z peněz daňových poplatníků na to, aby státní správu „zefektivnili“. Výsledkem je pár papírů, aniž by to mělo sebemenší vliv na jakékoli zlepšení.

Jsou to velcí klikaři a mohou si oddechnout. Nejsme v Číně a jejich rodiny žádný účet poštou nedostanou. Daňoví poplatníci v České republice nejsou Cosa nostra, a navíc stáli chlapci a děvčata na té správné straně. Neokradli zvenčí stát na daních – přičemž samostatnou otázkou je, kdo koho v oblasti daní vlastně okrádá. Okradli z pozic uvnitř státu daňové poplatníky venku. V takové pozici uvnitř můžete daňové poplatníky připravit o peníze zcela beztrestně. Dokonce tomu neříkají krádež, odcizení, nebo zpronevěra. Říkají tomu „politické rozhodnutí“, v horším případě, když se to provalí, „porušení rozpočtové kázně“. Nečeká je poprava, mučení a betonové boty, nebo alespoň roky vězení, a až dostane úřad či instituce, ve kterých sedí, pokutu za „porušení rozpočtové kázně“, zaplatí ji z daní ti, které okradli.

Koukám z okna ven na plnou ulici a hledám projevy nevole a odporu. Nic. Myslím, že to dovedli k dokonalosti. Už i schopnost postavit se na odpor lidé vyměnili většinově za... sakra, za co vlastně?