Zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům o kauze Čapího hnízda doputovala konečně i na ministerstvo financí. To hlavní se ale veřejnost dozvěděla už předem.

Evropská komise vyzvala české úřady, aby dotační výdaje na premiérovu ekofarmu vyňaly z příslušného dotačního programu Středočeského kraje. Což v překladu zřejmě znamená, že by oněch více než 50 milionů, poskytnutých na projekt z fondů EU, zaplatila Česká republika.

Dodejme, že co do jádra věci nejde o nic výjimečného. Jelikož Brusel proplácí dotace až zpětně, poté, co české úřady projekty schválí a žadatelé je realizují, dochází u nás, pokud evropští kontroloři najdou v projektech nesrovnalosti, k odmítnutí plateb poměrně často. Summa summarum přišla ČR tímto způsobem už o miliardy.

A zdaleka nemusí jít hned o podvod. Často je ve hře jen obyčejný šlendrián. Mimochodem, jak loni v březnu odhalil server Neovlivni.cz, stavitelé Čapího hnízda dostali za nedodržení pravidel při využívání dotace citelnou pokutu už v roce 2011, a to od českých auditorů. Tehdy šlo o to, že si nejdřív nechali na účet poslat peníze, a teprve následně zaplatili faktury. Správně měli postupovat obráceně.

Motivy nesrovnalostí nicméně evropští vyšetřovatelé zpravidla nezkoumají. Maximálně je naznačí ve svém doporučení. Dokázat, zda šlo o dotační podvod, bude tedy muset stejně česká justice. A jednoduché to v případě jedenácti obviněných osob mít nebude, ať už parlament Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka vydá nebo ne.

Zákony definují dotační podvod jako trestný čin, k němuž mimo jiné dojde, pokud jsou v žádosti o dotaci zamlčeny nebo uvedeny nepravdivé či zkreslené údaje. Vyvedení původního objektu z majetku Babišova Agrofertu pod křídla společnosti s anonymními vlastníky, která formálně splňovala dotační podmínky fondu určeného pro drobné podnikání a rozvoj cestovního ruchu, by tomuto popisu odpovídalo.

Zdání, byť by bylo sebeoprávněnější, je ovšem jedna věc. Něco jiného je to před soudem dokázat. A to nebude jednoduché. V době, kdy farma Čapí hnízdo žádala o dotaci, Agrofertu oficiálně nepatřila.

A zpátky do jeho vlastnictví se dostala poté, co splnila dotační podmínku pětileté udržitelnosti projektu. A to údajně jen proto, že nemohla splácet bance dluh, za který se Babišův holding zaručil.

Hlavním důkazem, že to všechno byl jen zastírací manévr dotačního podvodu, má přitom zřejmě být skutečnost, že se „ztratily“ prezenční listiny z valných hromad, takže nelze doložit, že formální akcionáři firmu skutečně řídili. Nakolik to před soudem obstojí, to uvidíme.

V každém případě to ale vypadá, že zatímco se bude veřejnost dohadovat, zda chudáka premiéra policie zbytečně nešikanuje, zůstane to podstatné stranou pozornosti: totiž otázka, kolik peněz z evropských dotací zdejší oligarchové už obdobným způsobem “odklonili“?