Okřídlené fráze říkají, že všechno pěkné jednou skončí, a že když něco končí, něco jiného začíná. Pondělní nejspíš poslední schůzku Andreje Babiše v roli premiéra s prezidentem Milošem Zemanem by šlo zarámovat do obou. Dlouho si žádný ministerský předseda tak nerozuměl s hlavou státu jako Babiš se Zemanem. Nebyla nouze o pochvaly a lichotky ani o pomoc při tahání horkých kaštanů z ohně.

Výrazně je rozdělil jen přístup k řediteli Bezpečnostní informační služby Michalu Koudelkovi. Když Babiš nesplnil Zemanovi přání, aby jeho dny ve funkci kabinet definitivně zpečetil, chvíli si Zeman zahrával s myšlenkou, že nepodpoří státní rozpočet na příští rok.

Dnes už je to všechno jedno. Stejně nás čeká rozpočtové provizorium, protože si vítězové voleb přejí tento klíčový zákon předělat k obrazu svému, zejména na výdajové stránce.

A také už od nich zaznělo, že se Koudelka může těšit na definitivní jmenování na další funkční období.

Zeman to své nejspíš doslouží s premiérem Petrem Fialou. O dva vstřícné tahy se už postaral. Fialu pověřil jednáním o sestavení čerstvé vlády a navrch pochválil program jeho ODS. Spojuje je přinejmenším konzervatismus v kulturně-civilizačních otázkách.

Zeman je profesionál a ví, že silný bude jen tolik, kolik mu vláda dovolí. Když pomineme situace, kdy se mezi prezidentem a premiérem vytvoří spojenectví jako to Zemanovo s Babišem, tak platí přímá úměra: Čím slabší premiér, tím silnější prezident, a naopak.

Nezapomínejme mimochodem, jak se Babiš dlouhé měsíce vlichocuje občanským demokratům.

Naposledy v rozhovoru pro sobotní Právo prohlásil, že zatímco ve vládě plnil program ČSSD, tak ve sněmovně program ODS. Naopak z voleb 2014 si pamatujeme výrok druhého muže ODS Zbyňka Stanjury, že hnutí ANO občanským demokratům vykrádá program.

Babiš se Zemanem společně spatřují protivníky v Pirátech, TOP 09 a různých progresivních proudech. Naopak se inspirují současnými konzervativními vládci v Polsku a Maďarsku.

Není proto nepředstavitelná úvaha, že by Zeman rád pomohl Babišovi do vlády, klidně i s ODS, jakmile by se podařilo rozložit zatím se rýsující koaliční půdorys.

Oficiální výstupy ze setkání nemocného prezidenta s končícím premiérem samozřejmě o ničem podobném nehovoří. Andrej Babiš pouze s radostí konstatoval, že Zemanův stav je příznivý a zlepšuje se.

Informoval, že prezident podepsal několik zákonů, prozradil, že se věnovali koronavirové epidemii, zopakoval, že hnutí ANO je připraveno jít do opozice, a dodal, že Zeman ve středu s Fialou projedná detaily nástupu nové vlády.

Nemocniční schůzky se šéfem ODS a se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou lze mít za aspoň částečné doložení Babišových slov, že prezident „normálně úřaduje“.

Poslanci a senátoři se tak aspoň nemusejí zdržovat diskusemi nad aktivací článku 66 Ústavy, který převádí prezidentovy pravomoci po dobu jeho neschopnosti je vykonávat na předsedu vlády a předsedkyni sněmovny.

Tato legislativně-technická pomůcka je jim pro případ potřeby k dispozici dál, ale neměla by být používána k vedení politických a světonázorových válek s prezidentem.

Nikde není psáno, že se Zeman bude ve všech chvílích chovat konstruktivně, jak dosud naznačuje. To bychom jej nesměli znát.

Stejně tak nemusí zpřetrhat svoje partnerství s Babišem. Buďme ale pro začátek rádi za šanci, že by přinejmenším zkraje mohl slušně vycházet i s Petrem Fialou.

Autor je politický analytik

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus