2.5.2024 | Svátek má Zikmund


POLITIKA: Zakážou poslanci neplodným párům mít vlastního potomka?

7.4.2006

Na schůzi Poslanecké sněmovny, která bude zahájena 18.dubna, se musí poslanci rozhodnout, zda podpoří pozměňovací návrh k novele Zákona o zdraví a péči lidu – konkrétně paragrafu, který upravuje podmínky pro metody asistované reprodukce. Tato novela je „přílepkem“ vládního návrhu zákona o výzkumu na kmenových embryonálních buňkách. Senát tuto novelu vrátil s pozměňovacím návrhem Poslanecké sněmovně. Poslanci však už jednou podobný pozměňovací návrh zamítli. Udělají stejnou chybu i tentokrát?

Novela, která se týká metod asistované reprodukce, označila manželské a partnerské páry jako dárce, tzn. pokud jim bude lékaři doporučena některá z metod asistované reprodukce, musí splnit přísné podmínky, jinak nebudou mít možnost použít svoje zárodečné buňky pro oplodnění. Tyto podmínky jsou v současné době určeny jen pro anonymní dárce – cizí osoby stojící mimo tento pár. U anonymních dárců mají smysl. Centra asistované reprodukce zodpovídají za to, že vajíčka nebo spermie budou co nejkvalitnější. Ale to, že má jeden z partnerů např. vysoký krevní tlak a chtějí mít svoje dítě, je jen věcí neplodného páru. Svobodně se tak rozhodli. Je nám tedy těžko pochopitelné, jak může tato novela stavět na jednu úroveň pár, který se miluje a chce mít svoje dítě, s anonymními dárci, kteří pouze poskytují svoje vajíčka nebo spermie pro léčebné účely. Neplodnost je v mezinárodním číselníku nemocí označena jako nemoc a metody asistované reprodukce jsou tedy léčbou pro tyto nemocné. Navíc je dost pravděpodobné, že většina neplodných párů podmínky, které v současné době platí pouze pro anonymní dárce, nesplní – různé diagnózy, věk apod. Vždyť právě proto tyto metody podstupují - mají nějaký zdravotní problém.

Stát je tedy připraví o možnost použít k asistované reprodukci vlastní zárodečné buňky, i když právě díky asistované reprodukci by mohli mít genetické vlastní dítě. Má stát právo rozhodovat o tom, kdo je zdravotně a věkově způsobilý – tudíž může použít svoje zárodečné buňky, a kdo podle něj už nevyhovuje – proto musí použít cizí zárodečné buňky? Pokud chce mít Česká republika jen děti s „geneticky dokonalým vysvědčením“, měla by se tedy zaměřit i na přirozené početí. Proč takto postihovat jen páry, které mají s početím problémy? Každý občan České republiky bude muset podepsat prohlášení, že pokud nebude mít v pořádku genetiku (toto vyšetření by muselo být povinné se začátkem sexuálního života – pro jistotu – jeho cena se pohybuje okolo 30 tisíc) nebo překročí hranici čtyřiceti let, bude muset zabránit případnému početí. Pokud se rozhodne mít dítě, bude si muset zažádat o cizí zárodečné buňky. Otázkou je, co stát udělá s těmi, kteří by tento návrh zákona, po jeho schválení v původní podobě, porušili? Nařídí pro jistotu potrat? Pokud, ale stát nemá zájem o geneticky dokonalý národ, proč tedy tato opatření u asistované reprodukce? Že by „pouze“ neznalost našich poslanců? Ty jsme si přece volili proto, aby veškeré návrhy četli a věděli, co schvalují. Mají hájit naše zájmy a ne jít proti nám. Proč vydat nějaký zákon, o kterém vím, že je chybný a doplnit ho vyhláškou (jak nám slibují), když se dá upravit samotný zákon ještě před schválením?

Jistě se objeví nesouhlasné námitky na tento článek a na pozměňovací návrh, který chce návrh zákona upravit. Ale, kdo takto reaguje? Lidé, kteří problémy s početím nemají nebo zatím ani o děti nemají zájem. Reakce typu: „dětské domovy jsou plné, život může být ideální i bez dětí“, můžeme brát vážně jen od těch, kteří jsou neplodní a svobodně se pro variantu bezdětnosti nebo adopce rozhodli. Takže apelujeme na všechny, kterým tento problém není lhostejný, informujte poslance a média, že s touto selekcí nesouhlasíte. Ať už proto, že se to týká vás nebo vašich známých, nebo se bojíte, že by se vás to mohlo v budoucnu týkat. Nebo třeba jen proto, že tento zákaz vidíte jako naprosto nesmyslný. Dnes to může být asistovaná reprodukce a zítra zase něco, co se bude týkat konkrétně vás osobně. Opravdu se vám tento postup zdá demokratický?

Renáta Šplíchalová, Kateřina Ošlejšková