14.12.2019 | Svátek má Lýdie


POLITIKA: Volby, díl třetí

3.11.2008

Po dvou volebních víkendech v říjnu čeká Česko na třetí volby, tentokrát na začátku prosince. Budou to sice volby „jen“ stranické, modří ptáci s notně pocuchanými brky budou vybírat vhodné viníky a též povzbuzovat či kácet ambice nejrůznějších alfa pretendentů, leč výsledek této session bude mít na českou politiku vliv mnohem větší než volby krajské či senátní. Lze dokonce říci, že vlna krajských a senátních voleb se do vrcholové politiky přelije nebo nepřelije právě na prosincovém kongresu ODS.

Svoji pozici předsedy ODS a premiéra obhajuje Mirek Topolánek. Může zvítězit díky třem možnostem. Kongres uzná, že doposud odváděl dobrou práci a ty věci, kterým se pořádně nevěnoval, případně je vysloveně zpackal, dá do voleb do pořádku. V zásadě jde o to, zda zdůvěřený Topol dokáže tutéž bravuru, se kterou protlačuje vládu a její reformní kroky dál a dál volebním obdobím, uplatnit tam, kde mu to doposud unikalo – při budování vztahu ODS i svého osobního k médiím, k voličům, k členské základně, zkrátka ke komunikaci s poněkud širším okruhem lidí než s těmi, kteří ho doposud zajímali. Lhůta je šibeniční, jde o červen 2010 s kontrolním termínem říjen 2009 (evropské volby).

Druhou možností, která může zachránit kůru na Topolu, je vyděšení většiny delegátů nad ostatními možnostmi.

Tou třetí a zdaleka nejhorší možností, by byla neschopnost kongresu najít řešení a zůstat viset mezi dvěma kupkami sena. Takový stav mysli se pak pozná především na volbě místopředsedů.

Hlavní opoziční skupinu tvoří lidé kolem Pavla Béma a Petra Bendla. Bémovi nejspíš moc neprospěje, že bez ohledu na volby rozjel svoji negativní kampaň proti Topolánkovi v průběhu krajské volební kampaně a že na oranžové záři nad kraji má svůj nezanedbatelný podíl. Alespoň doposud v ODS platila loajalita ke straně a jejím cílům, jako celku, za velmi vysokou hodnotu. Bémův hlavní spojenec, dosluhující středočeský hejtman Bendl, zase pochází ze stejného kraje jako další smutní hrdinové předvolebního honu na ODS, Tlustý, Schwippel a Morava. Snadno lze říci, že všechny ostatní kraje tak doplatily na problémy, které vyrostly právě v Praze a okolí a že by oba pánové mohli začít od sebe a doma dřív, než polezou někam výše.

Druhou opoziční skupinu tvoří křídlo kolem Václava Klause, který do stranické politiky začal zasahovat způsobem podobným spíše jeho předchůdci. Zatímco výhodou této skupiny je, že její centrum leží vně ODS a žádný předseda s jakkoli silným mandátem na Hradčana nedosáhne, nevýhodou je absence silného a zřetelného vůdce (Klaus jim být nemůže, pokud dělá presidenta) a také nesrozumitelný, až sektářský posun od zdravého euroskepticismu či eurorealismu k ideologicky motivované eurofobii. Ačkoli se zdá, že obě skupiny, Bémova i hradní, postupují společně, podle mého názoru je spojuje spíše odpor k Topolánkovi, než nějaký výrazný průnik vzájemných sympatií.

Za těmito skupinami pak může snadno figurovat kdokoli další, kdo doufá ve skulinu, která se otevře v případě patového výsledku nebo plošného odmítnutí lidí, jejichž společná vina na současném stavu je neoddiskutovatelná.

Ať bude výsledek ptačího rokování jakýkoli, nemůže být polovičatý. Bude-li polovičatý, nebude-li možno jej jednoznačně podat a ODS ztratí další čas a energii sporem o interpretaci (= vnitrostranickou rvačkou spojenou s větřením těch nezúčastněných), skončí to - v tom lepším případě - další volební katastrofou. Kdo tvrdí, že je možné, aby Topolánek zůstal premiérem a on zatím chystal ODS na další volby, lže! Na kongresu se odehraje buď úspěšný, nebo neúspěšný pokus o nepřátelské převzetí pozic, a to buď ze strany jedné, nebo druhé. Má-li ODS uspět, není možné, aby byl premiér Topolánek a předseda Bém anebo (v mírnější variantě) měl předseda a premiér Topolánek dál za náměstka pražského primátora. Kongres má povolební hledání ukončit, nikoli akcelerovat a „remíza“ je prohrou pro všechny. Jako není možné, aby skupina akcionářů, která „překvapivě“ získá většinu na valné hromadě, ponechala na klíčových místech manažery reprezentující skupinu poraženou, stejně tak není možné, aby se to samé stalo na kongresu.

Chce-li kterýkoli předseda ODS v naději předstoupit před ptactvo a nevykecávat mu jen díry do hlav, musí říci, jak on si představuje pokračování vládního angažmá ODS. Mirek Topolánek už řekl, že on chce pokračovat v současném trojkoaličním projektu. Totéž musí každý další. Říci, zda v případě zvolení bude on novým premiérem, na jakém půdorysu a s jakými ambicemi on sestaví vládu, nebo zda vládní angažmá ODS odpíská a veškeré úsilí věnuje vnitřní konsolidaci strany bez zátěže vládní zodpovědnosti. Šance na to, že bude Topolánek usilovně pracovat na kariéře Pavla Béma nebo že Bém vykrvácí za osobní triumf Mirka Topolánka, třebas pod stejnou vlajkou, je nulová a tato šance je nulová, i pokud po vzájemné anihilaci obou kohoutů nastoupí smějící se třetí.

Zatím to vypadá, že se Pavlu Bémovi nedaří základní strategický tah, dostat na svoji stranu zklamané a frustrované krajánky. Přestože někteří z nich, například ostravský Tošenovský, nijak neskrývají svoje rozčarování, do přímé linky k podpoře spoluautora jejich prohry se nijak neženou. Alespoň to plyne jak z jejich tiskových prohlášení, tak z výsledků obou schůzek hejtmanů s Topolánkem a následně s Bémem. Pouze po schůzce s Bémem dokázala jediná z televizí, Nova, sestříhat něco, co následně interpretovala jako základ pro hejtmanskou protitopolánkovskou ligu.

Naopak, Topolánkovu pozici zřejmě nijak neupevnilo chaotické hledání, kterým těsně po volbách zkoušel lepit svoji podporu.

Ale do kongresu stále zbývá celý měsíc a za tu dobu se mnoho stane, minimálně se vyjasní situace s krajskými radami a koalicemi a lze také čekat nějaký pohyb ve straně v pravdě lidové. Toplánek by měl také předvést svoje avízované změny ve vládě. Co se týče zelených, nejspíš dělení 4: 2 přetrvá bez většího a dalšího zájmu a kongres neovlivní. Sněmovní odrolování ODS bude nejspíš také čekat na kongres, a tak hlavní otázkou zůstává, zda zcela náhodou nenalezne investigativec Kmenta zcela šokující informace o zálibách Langerovy babičky a Topolánkova dědečka a vydavatel MF Dnes znovu dopustí, aby si na stránkách údajně seriozního listu vedl svoje soukromé války.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.