Zásadová pravicová politika se krčí umolousaná v koutě a čeká na odvážlivce, který se jí ujme. Poté, co kongres ODS vyprodukoval jen pár obecných stránek vydávaných za Vizi 2020, pak věty předsedy Topolánka, které neavizovaly reformního tahouna, nýbrž opatrného naslouchače hlasu lidu, a zbytek času vyplnily debaty o rozličných kmotrech a velrybářích, se o reparát pokusila strana TOP 09.

Vyčítat jejímu víkendovému sněmu, že byl jednomyslný a nekonfliktní, je nespravedlivé. Ustavující sjezdy zpravidla takové bývají. Hladký průběh, soudržnost a disciplína. Naopak rozpory přijdou až v dalších týdnech. Nebuďme přehnaně nároční tam, kde to není na místě. TOP 09 je především marketingový projekt Miroslava Kalouska. Politika mazaného, který spíše než vizionářem umí být mistrem okamžiku. Členové TOP 09 zcela logicky ctí, že dvojice Schwarzenberg-Kalousek je dnes jedinou devizou strany, a ochotně přijali roli komparsu.

Jednou se ale určitě i v lůně čerstvého subjektu vylíhne nějaká ta politická hvězdička. Prozatím všechny klíčové pozice obsadili zkušení partajníci se zářezy od lidovců či občanských demokratů. Všichni místopředsedové se mohou pochlubit aktivním působením uvnitř KDU-ČSL nebo alespoň kandidaturou za tuto stranu.

Vedle nich jsou členy TOP 09 zejména někdejší zklamaní straníci či neopotřebovaní nestraníci, kteří jsou přesvědčeni, že politiku lze dělat svižněji, elegantněji a ideově čistěji, než jak předvádějí jiné partaje. Šance, že tomu tak bude, existuje. TOP 09 nemá tendenci stát se stranou masovou, „všelidovou“ jako ODS, ani nebude svazována tradicemi jako KDU-ČSL. Ovšem ani ona se časem nevyhne jak rozumným kompromisům, tak přízemnímu taktizování.

Početná skupina voličů touží vidět v TOP 09 cosi nového, nezkaženého. A nepřipouští si přitom ani tristní zkušenosti s Unií svobody a Bursíkovými zelenými. Koneckonců, předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg si užil angažmá u obou - a navíc i u Občanské demokratické aliance. Ve Schwarzenbergovi mnozí vidí vzor, ba arbitra morálky. Jeho životní příběh je nezpochybnitelný. Máme co do činění s mužem čestným, galantním a vlastenecky smýšlejícím. Ale pamatovat musíme i na Schwarzenbergův na odiv dávaný cynismus, který všechny hodnotové dojmy úspěšně relativizuje. Něco podobného čas od času zajiskří třeba i u veřejného ochránce práv Otakara Motejla. Schwarzenberg však v tandemu s neméně cynickým a ležérním Kalouskem tvoří originální a ostrou směs.

Kdepak podrobný program nebo hluboké ideje. Strana volebního typu, jakou je TOP 09, bude sympatizanty lákat na hlavně na dvojici lídrů, emoce, pár rádoby zásadových sloganů a také na zdání věcnosti, pragmatismu, technokratismu. Těmito vlastnostmi by TOP 09 mohla překrýt i mnohá obvinění z neetického jednání. V souvislosti s vládním „ekologickým supertendrem“ a s ním často skloňovaným klientelismem a korupcí Karel Schwarzenberg za TOP 09 Lidovým novinám řekl: „Budeme se snažit to riziko omezit. Úplně zabránit, že ten či onen si přihne, asi nejde.“ Tolik lakonický lídr. Z chování jeho kolegů v TOP 09 se dá odtušit, že pokud budou u nějakých nepravostí, budou se aspoň snažit počínat si chytře.

Neexistuje snad region, v němž by novináři neobjevili čelné členy TOP 09 s nezvykle ostrými lokty, případně přímo morálním škraloupem, nebo aspoň podezřelé sponzory. Zmiňme jen jména Vlastimil Bařinka, Robert Vokáč, Věslav Michalik, Jan Levíček, Dušan Novotný či Štefan Loncnar. Při úrovni a mediálním obrazu ostatních stran to ale TOP 09 v počátečním období patrně neublíží. Pro politiky je v současnosti u nás nebezpečnější vést hrubé rétorické přestřelky a zneužívat získaného postavení či důvěry. Tomu se lídři TOP 09 dosud pokoušejí vyhnout. Vydrží ale tento nátěr TOP 09 déle než do sněmovních voleb?

Po nich se může TOP 09 ocitnout řádně zvolená ve Sněmovně a nastoupit dráhu ODA, Unie svobody a Strany zelených. S nimi bývá často srovnávána. Ale každá paralela kulhá. Občanská demokratická aliance se jako první vyloupla z revolučního Občanského fóra. Stála na hlubokých myšlenkách, které kombinovala s protřelými politiky. Jakmile se ukázalo, že si ukousli tuze velké sousto, utekli - a ODA se stala takřka neviditelnou. Unii svobody vytvořili empatičtější a na nemravnosti citlivější členové ODS. Programově tápala, až dotápala. Zelení zase přilepili osvědčenou značku na sloučeninu anarchismu, liberalismu a touhy po moci. Oč rychleji se vyhoupli nahoru, o to tvrději spadli dolu. Na rozdíl od zmíněných uskupení si TOP 09 na nic moc nehraje. Nabízí se, že vyplní díru na trhu. S nadhledem, humorem, profesionály. Například způsob, jakým Schwarzenberg s Kalouskem okázale popírají námluvy s úřednickým premiérem Janem Fischerem, pouze množí spekulace o tom, jak tato romance nakonec dopadne. Umějí v tom zkrátka chodit.

Z hlediska parlamentního spektra může TOP 09 odvést užitečnou práci. Její koaliční potenciál sahá odprava doleva. Zpestřit by tato strana mohla ledasjakou koalici. Sotva však čekat, že se stane tahounem tuzemské politiky, politické morálky a kultury. TOP znamená vrchol. Na něm je Schwarznebergova a Kalouskova strana právě teď. Jenže výstup vždy střídá sestup. Jakmile TOP 09 ztratí punc novosti a neokoukanosti, může se dostat do potíží podobným těm, co nyní sužují programově nečitelnou a personálně rozklíženou ODS.

Je ostatně s podivem, že při tristním stavu české pravice vede sociální demokracie partajní peloton jen s nepatrným náskokem nějakých dvou procent…

Ve zkrácené podobě odvysíláno na Českém rozhlasu 6