2.5.2024 | Svátek má Zikmund


POLITIKA: Tak pravil sněm

27.8.2018

Posvětí český parlament i gravitační zákon?

Někdy člověk pocítí stud i za něco, co není hanebné. Příkladem je středeční usnesení sněmovny: „Poslanecká sněmovna deklaruje, že vtrhnutí vojsk pěti států Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa bylo aktem invaze a následné okupace a bylo v rozporu s mezinárodním právem.“ Proč by něco tak samozřejmého vyvolalo pocit studu? Inu právě proto, že něco tak samozřejmého musí potvrzovat parlament – v tomto případě deklarací, jindy dokonce zákonem. Není to specialita ani tématu invaze v srpnu 1968, ani Česka. Je to jakási širší diagnóza společností, které cítí potřebu, aby i věci banálně jasné potvrzovali zákonodárci.

Řekněme to po lopatě. Zákonodárci 50 let po začátku sovětské okupace a 30 let po jejím konci posvětili fakt, který je dávno známý a obecně nezpochybňovaný. Totéž lidé slyšeli z televize už 21. srpna 1968 po půlnoci. Totéž zaznělo o den později na mimořádném XIV. sjezdu KSČ. Mělo-li komunistické vedení této země někdy nezpochybněnou legitimitu, bylo to právě tam a tehdy. Tak proč to musí po půlstoletí potvrzovat parlament? (Pro hlasovalo 145 ze 156 přítomných poslanců včetně tří komunistů, zdrželo se 11 poslanců.)

Nejsme v tom sami. Francie už v roce 2005 přijala zákon kodifikující „pozitivní roli francouzské přítomnosti v zámoří, zejména v severní Africe“. Polsko letos přijalo zákon zakazující připisovat polskému národu i státu odpovědnost za zločiny nacistů. Izrael přijal zákon o židovském národním státu, právě když židovský národní stát slaví své 70. výročí. Do téhož šuplíku patří i český návrh stanovit ústavním zákonem, že manželství je pouze svazek muže a ženy.

To vše jsou jasná fakta, která drtivá většina společnosti nezpochybňuje a v podstatě je nic neohrožuje. Či by snad pár stovek stejnopohlavních svazků ohrozilo status milionů běžných manželství? Anebo když ohrožuje, třeba právo na existenci židovského státu, tak bez ohledu na to, co říká zvláštní zákon. Sem patří i středeční usnesení sněmovny. Neříká nic nového ani průlomového, jen konstatuje již dávno známá fakta. Právě proto může vyvolávat jistý pocit studu za zákonodárce, kteří mají potřebu i takto jasná fakta posvětit svým mandátem.

Půjde-li to tak dál, parlament by mohl schválit i gravitační zákon. Třeba na Hradě, u sloupu na místě, kam v roce 1618 dopadli – v souladu se zákony gravitace – defenestrovaní Slavata, Martinic a písař Fabricius.

LN, 24.8.2018