Kariéra pana Béma je v troskách. Pan doktor má ostudu takových rozměrů, že by se měl modlit, aby na něj veřejnost co nejdříve zapomněla a bude moci mluvit o štěstí, pokud na něj zapomenou i orgány činné v trestním řízení. A že má těch vroubků požehnaně – megalomanské úsilí o pražskou olympiádu, tunel Blanka a megatunel Opencard, radikání, Klausem ovlivněný názorový obrat v kauze Kaplického knihovny. Skromný sportovec a jeho sbírka luxusních hodinek. V žádném případě nehodnotím jeho případnou trestní odpovědnost ve všech těchto věcech – pouze říkám, že pan Bém měl daleko do oblíbeného politika dávno před zveřejněním odposlechů.

To, že se přichomýtl k odposlouchávání pana Janouška, je jenom stejný pešek jako ten, že léta sledovaný, nedostižitelný kmotr byl chycen při hloupé (a zprvu banální) dopravní nehodě. Nikde se moc o tom nepíše, ale znovu: odposloucháván byl Janoušek, nikoli Bém. To, že si spolu volali, nemuselo svědčit nutně o něčem mimořádném, pokud by běžně nediskutovali o věcech, do kterých Janouškovi nemělo co být. Hysterické kvičení o krvavé vraždě nemůže překrýt vykukující špínu a pouze velmi výmluvně dokresluje mravní marast, do kterého Bém během let v politice vlastním přičiněním zabředl. Na první pohled nic nelegálního, na druhý se chce člověku zvracet. Doufejme, že policistům z ÚOKFK budou zveřejněné nahrávky sloužit nikoli jako důkazy, ale jako cenné vodítko k dalším informacím.

Pan Bém ovšem stále sedí ve poslanecké sněmovně a mandátu se drží jak Glum Miláška. Podle Aktualne.cz stojí i za pozměňovacím návrhem k novele zákona o bankách, konkrétně části týkající se BIS, kterážto by dle něj měla mít přístup k citlivým informacím pouze při podezření z terorismu, respektive z jeho financování. Bankám se novela nelíbí a pan Bém ji dává příhodně do souvislosti s úniky odposlechů, které se, shodou okolností, týkaly i jeho osoby:
"Protizákonné úniky a kupčení s odposlechy jsou pro mne jasným důkazem, že prolamovat soukromí lidí a dávat bez náležité kontroly další pravomoci zpravodajským službám je zlo a cesta do pekel."

Zdá se, že pojistka ve formě povinného souhlasu Vrchního soudu v Praze Bémovi nedává dostatečnou záruku proti zneužití. Jak to tedy je? Skutečně zpravodajské služby mohou citlivých informací zneužít?
Pokud záznamy pořizuje BIS, musí být povoleny, tj. zcela jednoznačně dle zákona. Jejich případný únik tedy není vinou nezákonných praktik BIS, ale možným selháním jednotlivce.

Bezpečnostní informační služba nemá trestně-právní pravomoci a smí získávat pouze informace, které se týkají:

• terorismu
• bezpečnosti nebo významných ekonomických zájmů státu
• činnosti cizích zpravodajských služeb na našem území
• extremismu
• organizovaného zločinu
• ohrožení utajovaných informací

Pokud BIS zjistí závažné informace, předává je dál (prezidentovi, vládě, policii), nevyšetřuje a nezajišťuje důkazy. Nemám pochopitelně v úmyslu podceňovat riziko teroristických útoků, troufám si však tvrdit, že je poměrně malé, téměř zanedbatelné ve srovnání s velkoformátovými rozměry moderního finančního pirátství uhlazených bílých límečků - zejména pokud existují indicie, že jim v jejich konání aktivně napomáhají úředníci ve státní správě. Takové jednání je extrémně škodlivé a nebezpečné a je namístě, aby se na ně tajné služby zaměřily. Pokud například z ČR systémově odtékají stovky milionů korun podezřelými kanály, lze důvodně uvažovat o ohrožování ekonomických zájmů státu či organizovaném zločinu a lze si představit, že v konkrétních případech mohou mít údaje o záležitostech týkajících se klienta pro zpravodajské služby velký význam. Zdá se mi také moudré, že vládní návrh novely zmiňuje, že ani "banka nebude mít možnost seznámit se s obsahem odůvodnění rozhodnutí o povolení k poskytnutí zprávy". Pak by totiž teoreticky mohlo hrozit nebezpečí, že se informace o pátrání v režimu utajení dostane až ke klientovi, což by mohlo další postup zkomplikovat, ne-li znemožnit.

Například korupční jednání se velmi těžce prokazuje a rozkrytí sítě finančních toků může být cenným vodítkem, v obřích kauzách jako ProMoPro a DPD neocenitelným. Snaha tuto možnost legislativně zmařit tak může člověku zvenčí připadat jako poslední služba jednoho padlého politika kamarádům.