Wall Street Journal konečně přišel na to, proč Donald Trump vyhrál volby, proč stará rétorika lidských práv, svobody, tolerance a demokracie tentokrát masově nezabrala.

Ztratila věrohodnost, spolu s politickým a mediálním establishmentem, který na té rétorice stavěl své úspěchy a již dávno zapoměl, co ta slova znamenají.

A neplatí to jen pro Ameriku, stejná vlna se šíří Evropou.

„Plán Donalda Trumpa na dvojitý plot na jižní hranici Spojných států a jeho plán zastavit veškerou imigraci ze zemí, které „vyvážejí“ terorismus, jsou dramatickou a závažnou politikou. Jsou ale zároveň i prostředkem pro utišení bolesti. Poselství občanům a voličům zní: „Vaše dny úzkosti a obav jsou za vámi. Budeme znovu jednotným národem který má sám o sobě jasno.“

A už to nejsou jen „pravicoví nacionalisté“ jako Marine Le Pen ve Francii nebo maďarský Viktor Orbán. Politici „středu“ už začínají znít podobně. Někteří, jako Angela Merkel, jsou stále spoutáni svým dosavadním postojem, ale jiní, jako Theresa May, holandský premiér Mark Rutte a francouzský prezidentský kandidát François Fillon, jsou daleko více otevření. Všem dochází, že veřejnost opravdu chce drasticky omezit imigraci.“

Tolik píše Sohrab Ahmari v pátečním Wall Street Journal a má samozřejmě pravdu.

Pravdu má i v tom, co mu z toho vyplývá - za porážku liberální politiky si mohou liberální politici sami.

Zavinili si ji tím, že arogantně a zpupně odmítali politickou debatu, ostrakizovali oponentní názory, každý, kdo přišel s jen trochu odlišným názorem než „majitelé pravdy“ v politice a v médiích, byl okamžitě onálepkován jako xenofob, rasista, populista a vyvrhel, se kterým „slušný člověk“ nesmí být spatřen.

Ale napětí rostlo a veřejnost přicházela na to, že zatímco „majitelé pravdy“ papouškují své mantry a žijí v jakémsi jiném a jim cizím světě, ti extrémisté a xenofobové vyslovují její obavy a hovoří její řečí.

Výsledkem je odcizení, ztráta důvěry etablovaných politických stran a etablovaných politiků.

Ti chytřejší z nich náhle procitli a vysvětlují nám, že „oni přeci vždycky“, že otázky dne vidí našima očima a mají stejné obavy, které máme my. Člověk někdy zírá, kdo všechno byl vždy na straně veřejnosti a proti establishmentu.

A to, co ještě před jedním či dvěma roky říkali ti nejodsuzovanější „xenofobové“ a „rasisté“, najednou zní i z úst, která ještě nedávno dštila proti takové „xenofobii“ oheň a síru. Plot, za který byl odsuzován Viktor Orbán, je dnes téměř standardem ve volebních programech evropských stran.

Někteří již nemohou obrátit, jsou natolik spojováni s politikou, která vědomě vybudovala největší evropskou politickou krizi a ještě stále v tom pokračuje, že se stávají komickými figurami evropské tragedie, na které navíc stále pracují.

Liberálové nevyhráli v politické diskuzi. Něco takového, jako svobodná politická diskuze, nikdy nepřipustili.

Liberálové zabili svobodnou diskuzi a zavinili svůj vlastní pád, v Evropě i v Americe.

O tom, že se vůbec nepoučili a že ideály jako svoboda, demokracie, a tolerance jsou jim stále stejně cizí, svědčí i to, že se snaží svůj monopol na pravdu zachránit zakládáním - ve všech zemích Západu - cenzorní úřady.

Tvrdí nám, že cenzurou, která prý není cenzurou, chtějí bojovat za ochranu svobody.

Bude to ještě horší. Blíží se volby, mezi jiným i u nás a ti, kdo nás chtějí zachránit před námi samými, jsou v panických křečích. A tak můžeme v té „hybridní informační válce“, která živí tolik nezištných organizací a individuí, očekávat poslední ofenzivu.

A nejde jen o migraci a migrační politiku. Jde o charakter našeho státu, jde o to, jestli demokracie, svoboda a tolerance zůstanou jejími základními hodnotami nebo jestli se z nich opět stanou mrtvá slova bez obsahu.

A jde, věřte tomu nebo ne, i o budoucnost samotného liberalismu.

Buďme připraveni.

(Viz How Liberals Killed the Freedom of Movement)