Česká stranickopolitická scéna zažila ve dnech 22. a 23. října víkend, který byl sice nabitý událostmi a lze jej označit za rušný, ne však bouřlivý či překvapivý.  Jednání kongresu TOP 09 potvrdilo pozice dosavadního úspěšného tandemu Schwarzenberg – Kalousek. Staronový předseda strany byl sjezdem vyslán i do boje o Hrad.

Do prezidentských voleb je sice jistě daleko, ale Schwarzenbergova nominace nyní představuje výzvu hlavně pro možného dalšího kandidáta Jana Švejnara, který s ním bude usilovat o část podobného elektorátu (a v jiném možném voličském rybníce by mu lovil hlasy Vladimír Špidla, půjde-li do toho).

Sjezd TOP 09 potvrdil deklaratorní konzervativismus strany a její odhodlání pokračovat v restrikcích rozpočtových výdajů. To se sice může jevit s ohledem na stávající vývoj stranických preferencí riskantní, nicméně v (pravděpodobně) nejbližších volbách do krajských zastupitelstev bude TOP 09 soupeřit hlavně o disciplinované pravicové voliče, a proto je její programová konsistence pochopitelná. Strana se odhodlala k zajímavému kroku, když projev místopředsedy v usnesení označila za součást programu strany, což je v českých podmínkách netradiční.

I na kongresu ODS nedošlo k žádným zvratům a v této straně je možná dokonce trochu překvapivé naopak to, že po nedávném bouřlivém střetu ve středních Čechách nebyla proti pozici Petra Nečase podniknuta žádná viditelná akce jeho oponentů. Ti nyní zřejmě budou čekat na výsledek krajských voleb a volební kongres, který bude následovat po nich. Nečasově pozici určitě prospěla i skutečnost, že si mohl krátce před kongresem připsat vítězství v otázce ekotendru nad doposud zpravidla vítězícím rivalem Miroslavem Kalouskem. Cenu tohoto vítězství a možnou odvetu za ně zřejmě poznáme v brzké budoucnosti. Ve vnitřním životě ODS bude zajímavé sledovat, jak si strana poradí s  usnesením kongresu „vypracovat koncepci dalšího rozvoje vzdělávání členské základny, kandidátů a politiků ODS“. Doposud bylo možné nad „vzdělaností“ mnoha českých straníků (z celého spektra, nikoliv pouze ODS) často pouze nevěřícně kroutit hlavou.

Internetovou prezentaci spustila i nová strana Jiřího Paroubka – Národní socialisté – Levice 21. století. Zatím však příliš velké perspektivy ovlivnit výrazněji politické dění nemá. V severních Čechách, kde by snad mohla mít největší šanci na úspěch, je nyní přehuštěno. O podobné či překrývající se voličské skupiny tam soupeří nejen etablovaná levice (tedy ČSSD a KSČM), ale i různé nevyprofilované subjekty jako jsou Severočeši.cz a další regionální uskupení a do jisté míry i Suverenita a Vandasova DSSS. Na druhou stranu se  případě krize dosavadní evropské integrace může v delší časové perspektivě stát národní socialismus staronovým evropským politickým hitem, jehož tóny by však s hodnotami dnešní moderní levice asi příliš nesouzněly.