S hodnocením roku 2007 teď, na samém prahu roku nového, je třeba stále jisté obezřetnosti. Některé události z konce roku 2007 totiž ještě nelze definitivně zařadit do pomyslného šuplíku. Přesto se ale lze již s velkou částí právě uběhlého roku „vypořádat“.

Krátce po Novém roce 2007 byla sestavena nová koaliční vláda a tato vláda získala v poslanecké sněmovně důvěru. Pro vládu se vyslovili i dva poslanci zvolení za ČSSD, pánové Pohanka a Melčák. Nepomohlo proto zaklínání se Paroubka či předsedy poslaneckého klubu ČSSD Haška z léta roku 2006, že v ČSSD se nenajde ani jeden „zrádce“. „Zrádce“ se našel, a to hned dva. Na počátku zrady poslanců Melčáka a Pohanky byl jejich názor, že by ODS měla dostat šanci sestavit jako vítěz parlamentních voleb vládu. Tito pánové prostě nečetli výsledek voleb podobně jako Paroubek, tj. jako povolební pat 100:100. Paroubek počínání Pohanky a Melčáka zhodnotil nevybíravou kritikou jako případ politické korupce. Pokud však byl Paroubek konkrétně dotázán, zda má nějaké důkazy, odpovídal vždy velmi mlhavě a zcela nekonkrétně tím, že „je to přeci jasné“.

Pánové Melčák a Pohanka se stali nezanedbatelnou součástí koalice. To ukázaly dva zákony, které se v roce 2007 v poslanecké sněmovně projednávaly. Tím prvním byl tak zvaný zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který ve třetím čtení nepodpořil poslanec KDU-ČSL Hovorka. Tím druhým byl zákon o rozpočtu na rok 2008, který v třetím čtení nepodpořila poslankyně zelených Jakoubková. Oba nejdůležitější zákony roku 2007 byly nakonec schváleny i díky hlasům Pohanky a Melčáka.

S projednáváním zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů začala ostrá diskuse mezi pravicí a levicí v médiích, které se většinově stavěly na stranu levice. Nový způsob výpočtu daně z tak zvané superhrubé mzdy pevnou sazbou 15% byl levicí označen za asociální tím, že vypadne progresivní sazba daně pro vyšší až nejvyšší příjmy. Ve skutečnosti nový výpočet daně zvyšuje v procentech nejvíce příjmy příjemcům nejnižších a nejvyšších mezd. Pro příjemce běžných mezd v okolí celostátního průměru se nový způsob výpočtu daně ze mzdy příliš ve výsledku neliší od výpočtu platného do konce roku 2007. Ještě větší pokřik ale levice spustila po určitém čase s nástupem poplatků ve zdravotnictví. Levici se tak podařilo značnou část české populace dokonale vyděsit. Paroubek sám označil vládu koalice na čele s ODS za vládu „drahoty“. V průzkumech se velmi početná část obyvatel, vysoce nad 50%, obávala toho, že rok 2008 bude v důsledku zavedení poplatků ve zdravotnictví, zvyšování cen energií, nájemného, dopravy a zvýšení DPH obtížný. Důsledkem, a to nikoli překvapivým, byl pokles preferencí ODS a růst preferencí ČSSD. Domnívám se, že sama životní zkušenost s dopady reformy otupí až nezdravě silné obavy z budoucnosti. Vzhledem k předpokládanému nejvyššímu růstu mezd v letošním roce, dopady zákona o zvýšení DPH z 5% na 9 % a poplatky ve zdravotnictví nebudou nijak zásadní. Mnohem více se v nákladech českých rodin promítne dražší regulované nájemné a rychle rostoucí ceny energií, které nijak s reformou nesouvisí. Náklady na bydlení tvoří ve starých členských zemích EU podstatnou část výdajů domácností a je pouze přirozené, že se tento trend promítá i do naší reality. Cena energií je u nás již dnes srovnatelná s našimi západními sousedy a zcela jistě se i u nás začne více vyplácet používat spotřebiče s co nejnižší spotřebou energie a při používání automobilu se bude stále víc vyplácet šetrná jízda.

Posledním hitem roku 2007 byl osud plánovaného radaru s americkou obsluhou v Brdech. I tuto kauzu levice využila ke svému prospěchu, když se vezla na vlně poměrně silného odporu velké části populace k výstavbě tohoto radaru u nás. Určitou část české veřejnosti doslova vyděsilo vyhrožování Ruska „odvetnými opatřeními“, pokud se u nás a v Polsku postaví systém protiraketové obrany v rámci systému protiraketové obrany USA. Putinovo Rusko se v roce 2007 vehementně snažilo o návrat do postavení bývalé supervelmoci z doby studené války. Ruské hrozby by českou zahraniční politiku neměly v žádném případě vést k defétismu a jednostranným ústupkům. Výstavba protiraketového systému, který nepoužívá jaderné zbraně, ostatně není proti Rusku zaměřena. Pokud se tak Rusové vyjadřují, brnkají právě na strunu strachu nás, kteří jsme studenou válku prožili na vlastní kůži. Když navíc vyhrožují odvetnými opatřeními, jako je již realizované odstoupení od smlouvy o kontrole výzbroje v evropském prostoru či nasazením nových raket s jadernými hlavicemi proti radarové základně v Česku a raketové základně v Polsku, oni sami by zřejmě rádi roztočili nové kolo zbrojení na evropském kontinentu.

Rok 2007 si přesto dovolím v souladu s českým prezidentem hodnotit celkově jako rok dobrý. Važme si svobody a demokracie. Byla vykoupena desítkami let nesvobody a totality a připravila o velkou část života téměř tři celé generace. Věřím, že dnešek je obrovskou příležitostí udržet v našem prostoru mír, svobodu a demokracii. Úspěšný rok 2008!