Takřka odjakživa jsme měli vždy dvě levicové strany: sociální demokraty a komunisty. Měly program ochranu zájmů pracujících a chudých lidí. Pořádávaly protesty a stávky proti drahotě a nezaměstnanosti. Jenže to už dávno nedělají. Sociální demokraté se omezili na prosazování vyšší minimální mzdy, komunisti už jen přihlíželi. Program, který by přitáhl voliče, neměli ani náhodou.

Evropa se zmítá ve spárech zelené ideové pandemie, Veřejný prostor ovládla klimatologická lež vymyšlená západními pavědci a šířená prohnilými politiky a hloupými novináři. Ústředním ďáblem je oxid uhličitý (CO2), který vzniká spalováním uhlí, nafty a plynu. Podle pavědců způsobuje, že teplo, které Země vyzařuje, se absorbuje v atmosféře, neodejde do vesmíru, a tak se Země přehřívá. Dokládají to růstem obsahu CO2 ve vzduchu a rostoucí teplotou.

Historie Země ukazuje, že teplá a studená období se střídala odjakživa. Grónsko bývalo zelené, naproti tomu v 17. století byla pěkná doba ledová. CO2 s tím neměl co dělat. Jeho obsah v atmosféře řídí teplota oceánů: když je tepleji, plyn se uvolňuje, při ochlazení se zas ukládá do vody. Tento fyzikální zákon pavědcům unikl a kauzálnost jevu pro svoje potřeby otočili – najednou CO2 ohřívá oceány. Klima osciluje podle příkonu slunečního záření. Slunce svoji polohu v centru soustavy mírně mění podle výslednice sil velkých planet, a proto několik století hřeje více, pak zas méně. Je to známo v odborné veřejnosti nejméně deset let a přesvědčivá literatura je snadno dostupná díky internetu každému, kdo má zájem. Neviditelný pes o tom již přinesl řadu článků. Mimochodem: CO2 je potravou rostlin.

Kouzlo klimatologické lži spočívá v jejím apelu na lidstvo. Hle, Země trpí, obětujte se ve jménu budoucnosti. Kdo nejde s námi, jde proti nám. Ta stádnost, kterou se tahle pandemie vyznačuje a která postihla nejrůznější vzdělané úspěšné a sympatické lidi po celém světě, je děsivá. Připomíná pandemii marxismu, která zasáhla Evropu a pak i celý svět ve 20. století. Marxismus sliboval odstranění vykořisťování a náhradu divokých kapitalistických pořádků plánovaným hospodářstvím. Hlásal pokrok. Přestože od začátku bylo dost hlasů, které to prohlašovaly za blábol a nesmysl, spousta vzdělaných, úspěšných a sympatických lidí to zbaštila i s navijákem. Jen pár jmen, co mě zrovna napadají: G.B. Shaw, L. Aragon, V. Vančura, V. Nezval, E. Filla, S.K. Neumann, R. Guttuso, M. Jesenská nebo J. Plachta. Podobná pandemie řádí právě teď, proto až se vás budou ptát „Jak to, že je to blbost, když tomu tolik lidí věří?“ odpovězte: „Pandemie.“

Klimatologická lež už dávno není akademická záležitost. Je to tvrdý útok na lidstvo, podobně jako byl marxismus. S úsměšky jsme pozorovali, jak jedno zelené opatření za druhým ničí životní prostředí: olej do benzinu zamořil pole řepkou a zdražil obilí, dovoz palmového oleje z jižní Asie vedl ke kácení původních lesů ve jménu plantáží olejových palem, fotovoltaika zdražila proud a z polí udělala tmavošedé ohavné plochy, odstoupení od atomových elektráren vedlo k obnově uhelných elektráren… Jakkoliv to všechno zhoršovalo životní úroveň, dalo se to klidně přežít. Ta pravá rána přichází až nyní, s hrozícím zákazem uhlí a spalovacích motorů. A dotkne se hlavně chudších vrstev.

Kdyby se česká levice byla pochlapila, vyhrála by volby s hesly

Sláva uhlí!
Za energetickou soběstačnost!
Pryč s emisními povolenkami!
Takovou Evropu nechceme!

Také mohli socdemáci či komouši uspořádat demonstrace a stávky. Za první republiky to dělávali. Jenže neudělali nic a propadli.

Bude hůř. V tom je určitá naděje. I zbylé partaje budou nejspíš k ničemu – co je jim konec konců do chudých lidí. Novináři budou i nadále kdákat, co ze Západu vítr přivane. Nezbyde než nakoupit žluté vesty.