Audit, který dorazil z Bruselu, ani rozhodnutí nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který obnovil trestní stíhání premiéra, dokonce ani úterní třetí masová demonstrace na Václavském náměstí s následujícím hlučným průvodem na preferencích hnutí ANO po zkušenostech, které máme, asi nic moc nezmění.

Otázka je, proč tomu tak je?

Připomeňme si nejprve původ slova matrix: To pochází z filmové sci-fi trilogie amerických sourozenců Wachowských, ve které stroje zotročí lidi a nechají je nevědomky žít v iluzorním světě počítačové simulace.

Slovo matrix dnes ale slouží i jako metafora a sociologové ho používají k tomu, aby upozornili, že každý z nás žije v nějakém morálním matrixu, umělé hierarchii hodnot, kterou uznává a které věří. Jde sice o halucinace, tedy simulovanou víru, ale je-li takových lidí víc, vytvářejí sociální skupinu, která může i v politice sehrát důležitou roli.

A jak vidíme nejen u nás, pocity těchto lidí, kteří se navázali na nějaký přitažlivý, srozumitelný matrix, který vytváří snadno loajalitu a z kterého materiálně profitují, a to buď přímo, nebo pomocí úplatků, které jim jako voličské cílové skupině soustavně poskytuje stát, zrodí se nepřehlédnutelný sociální kapitál.

Těží totiž z toho, že ve veřejném prostoru došlo k zásadní změně: jako kdysi slovo bylo marginalizováno obrazem, dnes jsou slova i obrazy marginalizovány emocemi, které popírají jakýkoliv mravní apel. Statut vědecké informace se ocitl na okraji.

A ti z politiků, kteří tuto změnu pochopili, podle toho jednají. Vědí, že jejich matrix nepotřebuje žádný program, že je jedno, co říkají, že nejdůležitější je porážka soupeře, z kterého učinili nepřítele. Mohou lhát, vymýšlet si a když přitom využívají výrazná gesta nebo jsou handicapovaní, jsou ve výhodě. Proto Shakespeare udělal z původně sličného Richarda III. hrbáče.

Této nové situaci napomohla i změna v komunikaci, kterou přinesl internet a sociální sítě, jejichž majitelé i autoři jsou často anonymní a kde neplatí žádná pravidla. Důsledek je zřejmý: jakmile je zamořeno jedno médium či jedna platforma nesmysly, nepravdami a vulgaritami, stávají se během krátkého času taková sdělení přijatelnou normou i pro další média a politiky.

To vedlo v důsledku k tomu, že základním tmelem všech silnějších matrixů jsou emoce a kdo je neumí své potenciální skupině nabídnout, prohrává. Fakticita bez emocí už dnes nefunguje. A pakliže to nevíme, nebo to ignorujeme, uvolňujeme prostor těm, kteří s emocemi pracují.

Protestující studenti a jejich příznivci sice rovněž dokážou pracovat s emocemi, ale zatím oslovují jen ty, kteří chápou pojmy, jako je právní stát a dělba moci. Ke změně je ale třeba oslovit větší skupinu obyvatel, tedy i ty, co žijí na malých městech a pracují v továrnách. Jenže těm by bylo potřeba nabídnout nějaké materiální výhody a to bez pomoci parlamentních stran nejde.

Uvidíme, jestli se jim to podaří. Staré pravidlo, že stačí, aby protestovala v ulicích tři procenta obyvatel a padne vláda, v době převládající síly emocí už neplatí. Změnu zvnějšku by mohlo snad přinést až zastavení dotací z EU a doma ta okolnost, že již proplacené dotace by museli zaplatit EU občané, tím by se otevřel prostor pro stmelující emoce většiny.