Rozhodne-li se vrcholný představitel státu pronést nečekaně projev k národu (a vyzývá-li moderátorka televizních zpráv naléhavě diváky, aby neodcházeli od obrazovek), je to známka vážnosti situace.

Současná pandemie samozřejmě vážná je – a premiér Babiš to každému, kdo o tom snad pochybuje, v pondělí 21. 9. večer připomněl. Dokonce na několika televizních a internetových kanálech najednou.

Jeho apel na nošení roušek v rámci respektu k pravidlu „3R“ obsáhleji komentovat nehodlám, neboť nebyl určen mně. Roušku jsem používal, používám a budu používat všude tam, kde je to úředně předepsáno. Ovšem s tím, že pokud se budu nacházet v prostoru, kde se rouška nosit má a někdo z mých bližních ji bude sveřepě odmítat (takzvaně z přesvědčení), nehodlám s ním válčit. Nemám nejmenší zájem dostat se s někým do slovního či dokonce fyzického konfliktu, případně poslouchat inteligentní odpovědi typu „Mě to nezajímá, já už jsem letos u moře byla.“

Vzhledem k tomu, že „moje rouška chrání tebe a tvoje zase mě“, je premiérova výzva týkající se roušek určena vlastně těm, kdo mě odmítají chránit. V takovém případě je mi sice i moje rouška tak trochu lidově řečeno „na dvě věci“, ale jak mám donutit skalního „antirouškaře“, aby mě neohrožoval, to vskutku netuším. (Něco jiného je, když někdo v roztržitosti zapomene, ale tam stačí po cimrmanovsku jen naznačit.) V každém případě ale mluvíme o zanedbatelné menšině „rebelů“.

Voda vs. víno

Téma roušek máme za sebou. Na řadu přichází premiérovo kázání vody a pití vína. Na první poslech působí sympaticky, když předseda vlády hovoří o vlastní chybě. Jistě jste to v jeho řeči nepřeslechli:

I já jsem se nechal unést nastupujícím létem a atmosférou ve společnosti. To byla chyba, kterou nechci zopakovat.

Chyba přiznána, jen nebyla konkretizována. V čem spočívala? V uvolnění režimu? V tom, že pan premiér i paní premiérová trávili dovolenou u moře? (Ona v Chorvatsku, on na Krétě.) Část veřejnosti právě skutečnost, že si někteří lidé neodpustili – včetně premiéra a jeho ženy – dovolenou v zahraničí, považuje za jednu z příčin druhé vlny.

Stejný pohled na věc měl i epidemiolog Rastislav Maďar. 14. července 2020 serveru Novinky.cz řekl:

Cestování do okolních států by mohlo situaci v České republice zhoršit. Mohla by z toho být i druhá vlna.

Pokud tedy zahraniční dovolené přispěly k druhé vlně, je „spoluviníkem“ i premiér a jeho žena. V jeho případě jde o ještě horší „provinění“, neboť měl jít jako vrcholný politik příkladem. (Všimněme si, jak tuto záležitost bagatelizoval prezident Zeman: „Kréta je také hezká, buďme tolerantní.“ Řečeno 6. září 2020 na kanálech FTV Prima.)

Ne, opravdu Andreji Babišovi Krétu nezávidím, tím méně paní Monice Chorvatsko. I když bych lidsky vzato mohl. Trávil jsem „dovolenou“ místo v Egyptě na urologické klinice plzeňské fakultní nemocnice. Jenomže závist nepatří k mým nectnostem. Za normálních okolností bych přál každému tu nejbáječnější dovolenou pod sluncem. Jde mi o něco jiného. Předseda vlády zveřejnil v květnu na svém Facebooku tuto výzvu:

Zůstaňte doma v Česku, protože je tu bezpečno. Jezte v Česku, ubytujte se v Česku, kupujte česká jídla, kupujte české zboží. Je velice důležité, abychom podpořili náš cestovní ruch.

A pak se vypravil na Krétu. To příliš velkou důvěryhodnost nevyvolává. Anebo co je dovoleno Jovovi ... . (I když je pravda, že premiér v oné facebookové výzvě použil druhou, nikoli první osobu množného čísla. Zde by se dala parafrázovat věta Ondřeje Vetchého z Černých baronů: A co budu dělat já? Poletím na Krétu.)

Slušnost ano i ne

Premiér ve své řeči nemohl opomenout odcházejícího ministra Vojtěcha. Dvakrát zmínil jeho slušnost:

- Je to slušný, poctivý a velmi pracovitý člověk ...
- Přinesl do politiky slušnost a úctu.

S tím nelze než souhlasit. Byl to ovšem stejný Andrej Babiš, který Vojtěcha za dnes vychvalovanou slušnost vypeskoval a doslova řekl: NEBUĎTE SLUŠNEJ. To vše veřejně na tiskové konferenci v sídle vlády 7. března 2020.

Byl to tehdy šokující výstup. Vojtěch se zprvu nechtěl uchýlit k tomu, co se ve slušné společnosti nedělá: veřejně prásknout člověka, který mu poskytl fake news. Nikoli úmyslně, nutno dodat. Tenkrát šlo o to, že pronesl nepravdivý výrok o dr. Soně Pekarové, která se měla nakazit covidem-19 při nesprávném odběru vzorku a skončit v karanténě Na Bulovce. Byla to lež, ministr Vojtěch se omluvil. Na tiskové konferenci jedna dotazující se novinářka chtěla vědět, od koho ta lež pochází. Tady je videozáznam oné epizody:

Napsal jsem, že takové věci se nedělají. Premiér sice v tom nedůstojném výstupu donutil ministra, aby jméno prozradil – šlo o dr. Barboru Mackovou, vedoucí Centra epidemiologie Státního zdravotního ústavu. Ta tím byla před celým národem ocejchována jako někdo, kdo šíří fake news a svým způsobem postavena na pranýř. To ovšem také nebylo fér, protože, jak napsal 7. března 2020 web Naše zdravotnictví, rovněž dr. Macková dostala mylnou informaci, a to od svého podřízeného. Ten, ač zřejmě hlavní viník toho všeho, zůstává skryt v anonymitě, zatímco v očích televizních diváků je hlavním delikventem dr. Macková. A to jenom proto, že premiér se na oné tiskové konferenci choval jako slon v porcelánu.

Dáme-li na jednu misku vah jeho „nebuďte slušnej“ a na druhou jeho glorifikaci Vojtěchovy slušnosti, vyjde nám z toho jedno jediné: chucpe velikosti Brna. Sorry jako.