Nejprve dne 19.11. oznámila europoslankyně Jana Hybášková vznik a registraci Evropské demokratické strany. Následně již 24.11. 2008 byla zaregistrována Liga spořádaných lidí se sídlem v Dobříši. To je tak spořádaná liga, že ani o sobě nedává vědět a nebýt rejstříku politických stran a hnutí MV ČR, ani bychom o ni nevěděli. Již za tři dny MV ČR registruje další politický subjekt s názvem Lidé a politika, o které je zatím také známo pouze to, co je v rejstříku politických stran. A to není mnoho. Za další dva dny se transformují Liberálové. Strana sice vznikla již v roce 2002 jako Liberálně reformní strana, ale 29.11. 2008 lidé okolo Milana Hamerského a Pavla Weisse stranu přejmenovávají a s novým názvem Liberálové vstupují do politického kolbiště.

Zřejmě předvánoční čas zastavil erupci nových subjektů, a tak v prosinci nevzniká žádná strana a ani politické hnutí. V lednu je zaregistrováno hnutí Libertas, které se vyznačuje tím, že není spojeno s evropským hnutím Libertas. Konečně v únoru Petr Mach, nespokojený s výsledky podzimního kongresu ODS, ustanovuje Stranu svobodných občanů. To Jan Vondrouš v březnu je mnohem rychlejší. Již za čtrnáct dní registruje dne 10.3. Demokratickou stranu zelených.

Kromě toho už od listopadu 2008 mluví Petr Havlík opakovaně na různých názorových platformách (např. 17. 12 v iHned, 23.1. na Názorně.cz), že zakládá další autentickou pravicovou stranu, což ale podle něj nijak nesouvisí s eurovolbami a ani s děním v jiných politických stranách – čti v ODS. Od listopadu zakládá, ještě nezaložil.

Co je příčinou této politické erupce? Vznikají nové politické strany na pozůstatcích předcházejících a právě zatracených subjektů? Signalizuje nárůst politické aktivity hlubokou politickou krizi, kterou dosavadní struktury nejsou schopny řešit? Nikoliv. Enormní nárůst politických subjektů nijak nesouvisí s domácí politickou situací a není reakcí na pnutí v zavedených stranách. Pouze Jana Hybášková a EDS se odstřihává od původních a pasivních SNK ED.

Velká parlamentní pětka i včetně na hraně se pohybující Strany zelených se ale nemusí ničeho bát. Nové politické strany více odrážejí ambice svých vůdců než reálnou politickou sílu. Zdrojem těchto ambicí je u někoho poslanecké křeslo v europarlamentu a s tím spojené prebendy, u jiného nezdolný optimismus a naděje, že to tentokrát prostě vyjde. Sázím se, že ani dohromady všechny tyto nové strany nezískají více než 5 %. Naději má pouze hyperaktivní Jana Hybášková.

ODS Praha 2