Právo na migraci má být základním lidským právem

Jednání o migraci na půdě OSN spěje údajně ke „zdárnému konci“. Podle českého ministerstva zahraničí jde o „nezávazný koncept“. Proč tedy z jednání už loni odstoupily Spojené státy a nyní se chystá k témuž Maďarsko?

V českých médiích, zejména veřejnoprávních, se o návrhu dohody o migraci na půdě OSN hovoří podle návodu českého zamini jako o „nezávazném dokumentu“. Proti tomuto paktu už vystoupily Spojené státy s tím, že jejich pohled na migraci je zcela odlišný od záměrů dohody. Tiché vody migračního paktu na půdě OSN nyní silně rozvířilo Maďarsko. To oznámilo, že od jednání odstoupí.

Pakt o migraci má být oficiálně přijat na ministerské schůzce letos v prosinci v marockém městě Marrákeš. Maďarsko chce od dohody odstoupit ještě před jejím definitivním přijetím. Schůzky v Marrakéši se už nehodlá podle Szijjártóa účastnit a proti paktu chce vystoupit také v případě, že se o něm bude hlasovat na Valném shromáždění OSN.

„Tento dokument je naprosto proti bezpečnostním zájmům Maďarska,“ prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a tvrdí, že dohoda je hrozbou pro celý svět. USA se z jednání o paktu stáhly minulý rok. Prezident Donald Trump tehdy řekl, že je neslučitelný s migrační politikou Washingtonu.

Očekávám, že postoj Maďarska bude na evropské půdě podroben těžké kritice. I když je možné, že některé tradiční postoje ochránců lidských práv budou možná nabourány i vládou Itálie. To se ukáže časem. Nicméně mě především zaráží postoj české vlády. Podle ní se jedná o „nezávazný dokument“. Tím se zřejmě česká diplomacie snaží sdělit našemu národu - lidi, nebojte se, to je jen „na oko“, my sem nikoho nepustíme. To je ale postoj přinejmenším zvláštní.

Začetl jsem se totiž do listiny základních práv a svobod, která je součástí naší Ústavy, a mimo jiné jsem se dozvěděl, že současná podoba této listiny zaručuje každému člověku právo na vycestování z území, na kterém žije, a návrat na toto území. Většina základních lidských práv je i v našem případě velmi univerzální a je možné je omezit pouze v zákonem vyjmenovaných důvodech. Důležité z mého pohledu je to, že současná podoba základních práv a svobod nevylučuje migraci - tj. odjezd z území jednoho suverénního státu na území jiného suverénního státu. Ostatně desítky tisíc Čechů tohoto práva využívají a žijí v řadě států EU i jinde. Zdálo by se tedy, že přijímat na půdě OSN nějaký nový pakt o migraci, kterému bude „vévodit“ větička o tom, že migrace je základním právem člověka, není vůbec nutné. V našich médiích se argumentuje tím, že se tím bojuje proti ilegální migraci a pašování lidí přes hranice. To je dle mého názoru jen jakási kouřová clona - souhlasím totiž s tím, že pokud se na půdě OSN přijme jakkoliv pro Česko „nezávazný“ dokument, který označí migraci za základní lidské právo, šikovní právníci si to už vysvětlí dle potřeb a budou pro své klienty- ilegální migranty -zajišťovat své služby doslova do roztrhání těla.

Velmi se proto přimlouvám za to, aby český ministr zahraničí Jan Hamáček vysvětlil jasně a bez kliček postoj Česka k tomuto „nezávaznému paktu“, a domnívám se, že i naše republika by měla z dalšího jednání o migračním paktu odstoupit. Argument, že 190 států pakt přijme, je bezcenný už jenom proto, že mezi těmito státy jsou dvě třetiny těch, z nichž lidé utíkají do Evropy a USA. Často z důvodu válek, občanských či jiných, nejvíce ale proto, že tyto státy nejsou schopny zajistit svým obyvatelům kromě bezpečnosti ani ekonomickou úroveň, o které se lidé dozvídají z médií a od těch, co už v Evropě a USA žijí.

Nazývejme věci už i u nás konečně pravými jmény. Jinak se jen dále prohloubí propast mezi oficiální „korektní“ politikou a tím, co chtějí občané tohoto státu.