Václav Žák se v článku „Záhady parlamentní demokracie“ (Právo, 31.8.) kriticky vyjádřil k různým problémům ve fungování různých orgánů a institucí.

Strany vládní koalice se dokázaly dohodnout na vládním prohlášení. Až dosud, i když se občas ukazují rozpory či různé výklady programových požadavků, se jim vždy podařilo spory překonat. Zdá se ale, že koaliční politici podcenili procedurální obtíže, a proto se parlamentní jednání často zadrhávalo. Mám za to, že se tu nepříznivě promítl záměr ANO radikálně změnit řadu důležitých ustanovení jednacího řádu Sněmovny ve snaze změnit „parlamentní žvanírnu“ v pracující orgán. Návrhy, které poslanci ANO osamoceně předložili, byly totiž příliš zjednodušené. Nutně narazily na nesouhlas ostatních stran včetně vládních partnerů.

Před řadou měsíců jsem upozorňoval na zneužívání institutu přestávek na jednání klubu ze strany opozičních TOP 09 a ODS, což často průběh schůzí rozkládalo.

Parlamentní kluby přestávky jistě potřebují např. před závěrečným hlasováním o návrzích zákonů, ale nesmí svévolným využíváním znemožňovat normální průběh schůze.

Závažným problémem je ustanovení jednacího řádu, podle kterého mohou dva kluby zabránit přijetí zákonů. Delší čas už vyslovují TOP 09 a ODS, které mají pouhou pětinu členů Sněmovny (42 z 200), že prostřednictvím obstrukcí znemožní přijetí zákona o elektronické evidenci tržeb.

Zřejmě jim nevadí, že takovéto snahy jsou porušením základních ústavních a demokratických principů, na nichž je založena naše parlamentní republika. Opozice nemůže znemožnit vládě opírající se o většinu ve Sněmovně vládnout, tj. přijímat zákony, které k vládnutí potřebuje, resp. kterými své vládnutí realizuje.

Z demokratického hlediska může aktuální opozice zdůrazňovat, proč předlohu odmítá a že bude po příštích volbách usilovat o její změnu.

Pokud opoziční strany svůj postoj nezmění, musí strany vládní koalice „makat“ – rychle se dohodnout a prosadit změny pravidel. Ztratily už hodně času, který měly využít, jak si to zejména ANO přeje, k řádné parlamentní a legislativní práci.

Právo, 9.9.2015

Autor je ústavní právník