Ve sněmovně se prosadila koalice ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, ODS, KSČM a nezařazených, která projednala a schválila bod jednání nazvaný Daňové podvody ministra financí. Prakticky se tak realizuje politika „Nejen my krademe – i Babiš“.

Ministr financí Andrej Babiš čelí bezprecedentnímu útoku svých koaličních partnerů. Jde o potenciálně 30% voličů, kteří zatím deklarují ochotu volit ANO 2011 do poslanecké sněmovny, zatímco ostatním stranám přisuzují průzkumy spíše méně než více. Bod jednání nazvaný Daňové podvody ministra financí se stal součástí 55. jednání Poslanecké sněmovny. Mimochodem, webové stránky sněmovny jsou „inspirativní“ v tom smyslu, že se v nich obtížně hledá cokoliv. Ale to přímo nesouvisí s tématem.

V zásadě je možné konstatovat, že česká vláda je v naprostém rozkladu. Musím chtě nechtě souhlasit s tím, že v poslanecké sněmovně pokračuje sjezd ČSSD, který je umocněn a „okořeněn“ zapojením dalších sněmovních stran, zejména TOP 09 Miroslava Kalouska.

Sledoval jsem diskusi poslance Ivana Pilného za ANO a Miroslava Kalouska v pořadu Události, komentáře 15. března. Podstatou „podvodu“ je, stručně řečeno, daňová optimalizace. Jde o využití stávajícího znění zákonů a předpisů tak, aby daňový subjekt zaplatil co nejnižší daně. Vzhledem k tomu, jak složité jsou české předpisy, hodí se právě jenom a pouze k „politikaření“. Pilný poměrně přesně argumentoval tím, že nazvat bod jednání „Daňové podvody ministra financí“ je podivné už z toho důvodu, že o tom, zda se jedná či nejedná o „podvod“ s trestně právní odpovědností může jenom soud. Kalousek opáčil, že se „jedná o podvod minimálně v etické rovině“. Kalousek a etika – co na to říci.

Další stanovisko Kalouska bylo opět politicky zajímavé. Podle něj TOP 09 nepůjde v „žádném případě“ do koalice s komunisty a ANO. Důvodem je podle Kalouska to, že obě tyto partaje dávají přednost „autoritářskému“ stylu před demokracií. Pilného označil za „politického zaměstnance Agrofertu“.

Protože mám paměť ještě docela dobrou, vzpomínám si, že Kalousek chtěl vytvořit po volbách 2006 koalici s ČSSD, která by se opírala o tichou podporu komunistů. Je Kalousek skutečně ten, kdo by u nás měl vyučovat politickou etiku?

Mám velké pochybnosti o tom, zda boj „všichni proti Babišovi“, může politickým stranám přinést něco pozitivního. Maximálně se může podařit přesvědčit veřejnost o tom, že kradou skutečně úplně všichni. To může vést k dalšímu znechucení voličů s politikou v české kotlině. Zuby už si brousí další figura na scéně – Tomio Okamura, který se již vypracoval do „top five“ český politiků a jeho SPD má šanci na vstup do sněmovny. Ten, jak známo, si z bývalé strany, kterou vedl (Úsvit Tomio Okamury) udělal docela slušnou dojnou krávu a vycucával z ní státní příspěvky, což vedlo k rebelii uvnitř Úsvitu a odchodu Okamury.

Člověk nemusí být ekonom, aby Babišovy miliardy nepochopil jako mimořádnou příležitost, kterou nabídla privatizace na počátku transformace ekonomiky po listopadu 1989. Lidé s kontakty, a Babiš je bezesporu měl, toho dokázali využít. To, co na něm českým „zavedeným“ politikům vadí je to, že je Babiš úspěšný i na jejich „dvorku“. Chtějí se ho zbavit. Nevím, zda Kalouskovo počínání k tomuto cíli povede. Má příliš špatnou pověst.

www.janbarton.cz
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz