Co si politický veterán Miroslav Kalousek slibuje od založení strany TOP 09, s níž podvrací svou po mnoho let mateřskou KDU-ČSL? Na první pohled jde o nejistou investici. Pidistran máme tucty a zpravidla co kus, to unikát bezvýznamnosti. Strana svobodných občanů, Liberálové.cz, Věci veřejné, Unie svobody… Stačí si vybrat. Dostatečné, perspektivní místo na voličském trhu, jenž také trpí druhem systémové krize, se zdá být i nad obratné síly bývalého ministra financí. Tak proč se tedy pouští někdo tak vypočítavý do vachrlatého podniku? Třebaže mu jednání poněkud ztěžuje poslední volební výsledek lidovců, jenž překonal všeobecná očekávání, včetně očekávání samotného Cyrila Svobody, situaci má nejspíše pojištěnou. Z partaje získal dost, ještě než vznikla. Zastrašováním imaginární stranou míchal karty předsednického zápolení o Palác Charitas a rozvíjením projektu se jemně mstil vítězným „socialistům chodícím do kostela“. Díky přestupům poslanců má navíc slušné parlamentní zastoupení dříve než uznání ministerstvem vnitra.

Ačkoli křesťanská partaj trpí úpadkem stranické morálky, což je skutečně nevšední tam, kde straníci poslouchají způsobem srovnatelným výhradně s KSČM, v konečném důsledku to lidovce a jejich disciplínu spíše posílí na pozicích tzv. rudého koutku, lidí okolo nového předsedy. Zato vyobcovaný, koncepčně poražený Kalousek míní nahradit ve volbách propadnuvší Stranu zelených. Bývalou naději nespojených voličů, jež si po mnoha hrubých chybách svých předáků tragikomicky naříká, že jinde na starém kontinentu ekologické struktury rostou jako pohádková fazole do nebe. Toto podhoubí hodlá samozřejmě přiživit hrstkou (příznivců) už také bývalých bratří a sester, eventuálně sympatizanty neúspěšných středopravých straniček.

A co dál s těmito pravicově náboženskými konzervativci nebo městskými liberály, kteří postupně fandili ODA, US-DEU a SZ? S největší pravděpodobností zamýšlí jakousi stálou koalici, jaká by mohla vzdáleně připomínat konzervativní dvojstranu CDU/CSU v Německu. Tamější poměry jsou samozřejmě jiné, přirovnání proto volné, ale nebylo by to prvně, co by ODS objala nábožensky podbarvenou organizaci: před mnoha lety pohltila Křesťanskodemokratickou stranu (KDS), jejíž člen Ivan Pilip léta učenlivě obletoval „železného vůdce“ Klause.

Exministr státní kasy Kalousek se zřejmě zadními vrátky obezřetných investic vrací na výsluní. Zisk jediného člověka, za nímž se táhne odér pověsti machinací a soudních pří, je tu opět až na prvním místě. Nepsaným právem se mu říká „český Richelieu“. I do čela zbrusu nové strany, na vrchol čili anglicky „TOP“, prosadil (co kdyby…) váženého starce. Původem šlechtice, marketingového Karla Schwarzenberka, aby mu dělal bílého koně. Sám má možnost včas sesednout, anebo zůstat tím, koho političtí satirici znají jako „řidiče ze zadního sedadla“.

Text je obdobou článku, který vyšel na iDNES 12. června.