Mnozí politici se v posledních dnech zaklínají "veřejným zájmem", zaštítil se jím ve svém prohlášení po setkání s předsedy stran i prezident Klaus. Jak řekl, je konání voleb v daném termínu dokonce "důležitým veřejným zájmem". Myslím, že by bylo čistší a poctivější, kdyby se mluvilo pouze o zájmu politickém.

Pravdou je, že se sousloví „veřejný zájem“ používá velmi často jako výmluva a alibi. Jinak řečeno, slyšíme ho vždy, když něco "smrdí".

My novináři to ostatně známe: když mluvíme o veřejném zájmu, je to vždy v případech, kdy porušujeme zavedená etická pravidla. Například víme, že je neetické při získávání informací lhát, případně uvádět ostatní lidi v omyl (třeba je natáčet skrytou kamerou). Nebo zasahovat do jejich soukromí. Ale zároveň ve svých kodexech máme napsáno, že v případech vážného veřejného zájmu lze takové chování akceptovat.

Jenže to je pravidlo zanačně gumové. Problém je v tom, že veřejný zájem je právně neurčitý termín, a to i v zemích, kde se s ním operuje v zákonech. Záleží pak na soudci, aby posoudil, zda se v konkrétní situaci o veřejný zájem opravdu jedná.

I proto má větší váhu, když Ústavní soud ve svém usnesení napíše, že se o veřejný zájem nejedná, než když o pár hodin začnou politici unisono tvrdit, že opak je pravdou. Ti jsou totiž v konfliktu zájmů, je přece jasné, že většině z nich se odklad voleb nehodí (anebo naopak hodí, jako v případě nevolitelných zelených). Ale hlavně je tak trochu chucpe, že se zrovna politici teď ohánějí veřejností. Až doteď je totiž nezajímala.

Mluvil někdo o veřejném zájmu, když se patová povolební situace řešila nakupováním přeběhlíků? A staral se někdo o veřejný zájem, když sněmovna vyslovila nedůvěru vládě uprostřed evropského předsednictví? Dočasná, takzvaná úřednická vláda nevzešla z vůle veřejnosti, nýbrž dohodou politických stran.

To samé platí o říjnovém termínu voleb. Není to tak, že by byl stanoven s ohledem na veřejnost. Určili si ho politici, a to tak, aby si nekazili prázdniny a zároveň stihli připravit své kampaně. Upřímně řečeno není nikoliv proti veřejnému zájmu, ale spíše zdravému rozumu pořádat volby půl roku předtím, než by se konaly řádně. Ale politici se tak rozhodli, bez ohledu na to, že je to nepochybně dražší a pro voliče protivnější.

Ministr vnitra vysvětluje veřejným zájmem peníze, které stát už za přípravu voleb utratil. Pro člověka uvyklého počítat ve stovkách nebo tisících jsou to zdánlivě astronomické sumy, ale v zásadě jde o peníze, které stát utratí zhruba za sto metrů české předražené dálnice. Nikdy jsme neslyšeli, že by fakt, že se v Česku staví nejdražší dálnice v Evropě, byl proti věřejnému zájmu. Ale teď budou politici pištět, že jim Ústavní soud bere jejich volby a že dává všanc peníze veřejnosti. Neměli by místo řečí o veřejnému zájmu politici mlčet, protože tenhle kravál zavinili sami? Prostě tím, že předčasné volby zflikovali pochybným zákonem?

Je prý rovněž ve veřejném zájmu mít vládu s politickou podporou, protože ta bude lépe čelit ekonomické recesi. Jenže vůbec není jisté, že z voleb vzejde vláda, která sestaví přijatelný rozpočet. Co jsme zatím viděli z jednání o rozpočtu či četli v programech politických stran, tak žádná nenabízí jasný a srozumitelný recept. Neznamená to, že bychom kvůli tomu měli rušit volby. Ale ani to, že by ty předčasné, které jsou důsledkem politických naschválů a her, měly být ve veřejném zájmu.

Když politici tlačí na Ústavní soud a domlouvají rychloúpravu ústavy, zašťiťují se veřejností či dokonce lidem, jako třeba sociální demokrat Zaorálek, který komicky mluví o kauze „lid versus pan Melčák“. Ale ve skutečnosti jen bojují za zájem svůj.

Jedinou výhodou volební blamáže je to, že naše politiky vytrhla ze stereotypu jejich kamapní a my se teď z jejich výroků i činů můžeme dozvědět mnohem více než z vylepených billboardů. Ale nazývat tenhle ústavní „coming-out“ veřejným zájmem je hodně přehnané.

(Psáno pro E15)

Převzato z blogu Extra se svolením autora.