aneb Jaký bude přínos kvót na české potraviny

Zapomeňte na švýcarskou čokoládu, italské sýry, norského lososa a začněte si zvykat na uzeniny bez masa, chemií rychlenou zeleninu a nedostatek jídla v zimě. A připravte si peněženky, chybějící konkurence vše zdraží.

Číst od ANO, SPD, ČSSD, KSČM a Trikolóry přijatou novelu zákona o potravinách (v odkazu jde o dokument 6331 předložený Radimem Fialou z SPD) je opravdu za trest, protože tento ryze český výmysl opravdu zásadním způsobem ovlivní všechny, co v Česku žijí, a to velmi negativně. Zavádí totiž extrémně vysoké povinné kvóty na to, co musí české obchody přímo prodat, nejen nabídnout, a je to prostě nedomyšlené až vyloženě absurdní po všech směrech.

První absurdita: české zemědělství na to není připravené

Novela byla svým způsobem dobře myšlena jako podpora české potravinové soběstačnosti tak, aby se co nejvíce omezil dovoz potravin ze zahraničí a omezila se dvojí kvalita potravin. Zcela tragické je ale provedení, které nahrává jen největším agrobaronům a velkochovatelům schopným díky chemii a dalším procesům nezdravého rychlení produkovat skutečně vysoké množství potravin.

Stručně řečeno jde o to, že by už od letošního roku měly obchody prodat minimálně 55 % vybraných českých potravin, kdy se tato kvóta bude postupně zvyšovat až na 73 % v roce 2027. Jak ale ukazuje i jen rychlý průzkum serveru Seznam zprávy nebo podrobnější od aktualne.cz, čeští zemědělci jsou třeba u salátové okurky schopní pokrýt pouze 10,7 % poptávky. Nejvyšší procento je u jablek, zde bychom zvládli pokrýt zhruba 50 – 60 % poptávky. Je však nutné počítat se sezónními výkyvy, kdy by v některá období nemuselo být na pultech téměř nic, na což už nejsme zvyklí.

Z kolika procent je Česko schopné pokrýt poptávku po vybraných potravinách? (zdroj)

Druhá absurdita: kvóty jsou na skutečně prodané zboží, nejen na nabízené

V textu opakuji slovo „prodané zboží“, není to omyl, tak to v novele od SPD skutečně je. Vůbec si neumím představit, jak by se to mělo počítat a kontrolovat. Bylo by to pro obchodníky extrémně náročné, kdy by třeba nemohli dát na pulty zakoupené zahraniční potraviny, protože těch českých by se ještě neprodala dostatečná procenta. To by pak i z logiky věci znamenalo nabízet mnohem vyšší kvótu českých potravin, než bude i těch úplně absurdních 73 %.

Pokud by paskvilní zákon prošel, v roce 2027 si mj. budeme muset koupit konzervované ryby, které ze 73 % budou pocházet z Česka. ... takže třeba kapra? (vlastní zpracování podle psp.cz)

Třetí absurdita: vše se zdraží, kvalita klesne

Pokud budou moci obchody prodávat většinově jen české výrobky, tak zásadním způsobem klesne konkurence a výrobky prostě budou dražší. Už proto, že jich nebude dostatek, a stanou se tak luxusem. Producenti se ale i tak budou potýkat se zvýšenou poptávkou, kterou zvládnou navýšit pouze na úkor kvality (které také nebude přát menší konkurence). Jestli proto záměrem zákona bylo zvýšit kvalitu, střílíme slepými a ještě vedle.

Čtvrtá absurdita: japonské speciality Tomia Okamury ano, italská kuchyně jen s eidamem

Novela má poměrně dlouhou přílohu, kde jsou vypsané všechny potraviny, kterých se kvóty budou týkat. Obecně jsou tam věci, které se v ČR leckdy sice s obtížemi, ale částečně vyprodukovat a vypěstovat dají. Třeba všechny druhy masa, uzenin, mléčných výrobků včetně sýrů, vejce, cukrovinky, výrobky z mouky, oleje, luštěniny, ovoce, zelenina. Není tam ale třeba pro ČR zcela nereálné avokádo či citrusy (melouny ale mají být kvótní). Otazník mám ale třeba u ryb, zvláště mořských, protože ty u nás taky jen tak mít nezvládneme a příloha mluví jen obecně o rybách, a to i konzervovaných, různých filé apod.

Co tak bude problém, bude předně specializované zboží jako italská mozzarella, švýcarská čokoláda, norský losos, což bude dostupné jen v minimálním množství (nejdřív by se musela splnit kvóta na prodej českého zboží v kategorii) nebo ve specializovaných obchodem přímo a pouze na japonské, italské či švýcarské potraviny, které nebudou moci být v každém městě a dostupné pro všechny. Asi bychom si proto měli začít zvykat na různé náhražky a Babicovu kuchyni: „Nemáš parmazán? Vraž tam eidam!“, což bude jednoznačně krok zpět a jen další rána pro českou gastronomii.

Pátá absurdita: je to proti evropským pravidlům

Ještě, než poslanci novelu schválili, poslalo do ČR otevřený dopis hned 8 evropských zemí s tím, že jde o jasnou diskriminaci zahraničních výrobků, která na společném evropském trhu nemá co dělat. Pokud novelu nezarazí Senát (což snad ano), hrozí odvetné kroky od ostatních zemí EU. To může výrazně dolehnout i na celkovou bilanci exportu z ČR.

A kdyby jen to! Varováním měl být pro poslance případ Rumunska, které před několika lety nařídilo velkým maloobchodníkům nakupovat nejméně 51 % potravin od místních producentů, a které kvůli hrozbě soudního řízení u Soudního dvora EU dané ustanovení předloni raději zrušilo. Celá hurá akce by se nám tak mohla prodražit hned dvakrát – nejen na samotné ceně hůře dostupných výrobků, ale pak i na zvyšování daní, protože by stát ještě platil vysoké sankce. A inflace tu už byla 3,2 % a další odhad je (zatím) 1,9 %, kdy reálná mzda loni klesla o 1,6 % a na letošek je odhad 0,9 %.

V Senátu nemají ANO, ČSSD, SPD a komunisté většinu, naděje tak ještě je

Ten poslanci schválený návrh je prostě příšernost. Ohrozil by dostupnost potravin jako celku, došlo by k výraznému snížení výběru potravin, nárůstu cen, dalšímu propadu schodku rozpočtu a recipročním opatřením ze strany jiných států. Pro obchodníky by to znamenalo další výdaje navíc kvůli novým podnikovým systémům, zlikvidovalo by to malé zemědělce, kteří se ke krajině chovají s mnohem větším respektem. Vítá to tak vlastně jen Agrární komora, kde je hlavní člen společnost Agrofert. Ta by díky tomuto mohla získat nové investiční a další dotace...

Přesně tohle jsou pak situace, kdy je opravdu důležité, že je Parlament dvoukomorový, a Senát proto může rozhodnutí Sněmovny ještě zvrátit, k čemuž se naštěstí chystá. Jinak bychom kvůli populismu SPD a Trikolóry, zoufalství ČSSD, nostalgii KSČM po centrálně řízeném hospodářství a hamižnosti ANO všichni (až na pár vyvolených) skončili hladoví, znechucení a bez peněz.