Začátkem dubna uplyne 136 let od založení ČSSD, ale slavit nebude co. Podle březnových výsledků volebních preferencí CVVM by ANO dostalo 28 procent a ČSSD by za ním zaostala o čtyři procenta a podle agentury STEM by dostala ČSSD 17,4 procenta a za ANO by zaostala dokonce o 5,1 procenta.

Připomeňme: zatímco v roce 1998 dostala tato strana bezmála dva miliony hlasů, tedy získala přes 32 procent, v posledních volbách loni v říjnu už to bylo něco málo přes milion, takže získala jen 20,45 procenta hlasujících občanů.

Během šestnácti let ztratila půlku voličů. To je hlavní důvod, proč Bohuslav Sobotka jako předseda sociálních demokratů prohlásil: "Chceme úspěšně oslovovat mladé lidi a střední vrstvy. Hledáme cesty, jak sociální demokracii více otevřít veřejnosti."

O totéž se již v roce 2007 pokusil neúspěšně Jiří Paroubek. Ten chtěl změny naordinovat shora, zatímco Sobotka by rád prosadil k důležitým věcem vnitrostranická referenda. Důvody obou pokusů jsou zřejmé: snížit moc regionálních šéfů, kteří mezi sebe nikoho nepouští, aby mohli o všem rozhodovat sami.

To byl taky důvod tzv. krize v Ústí nad Labem, kvůli které se tomuto městu v ČSSD přezdívalo české Palermo. Tam se do jisté míry situace uklidnila poté, co ze strany odešel Petr Benda, Pavel Kouda skončil ve vězení a Roman Houska byl zavražděn.

Jenže s podobnými problémy, zdá se, se nyní potýkají v moravskoslezské ČSSD: bývalý ostravský primátor Petr Kajnar kvůli vyloučení z kandidátky napadl ČSSD dokonce u soudu a strana ho vyloučila. A cosi podobného se děje v Opavě, kde rezignoval primátor Zdeněk Jirásek. Tam jde zřejmě i o generační spor.

A přičteme-li k tomu staré spory pana Sobotky s Milošem Zemanem a Michalem Haškem, na jehož straně je jižní Morava, je zřejmé, že předseda musí mít snahu provést ve straně změny, aby posílil svou osobní pozici, a tím si získal i větší respekt jak u spolustraníků, tak u veřejnosti.

Problém ovšem je, že k navrhovaným referendům by musel změnit stanovy strany a to může udělat jen sjezd, který bude až za rok, což je poměrně pozdě. A bude-li se pan Sobotka muset do té doby hlavně starat o situaci uvnitř strany, nebude mít čas se starat o oslovení nových voličů z řad hlavně mladých lidí a středních vrstev, jak si předsevzal.

Pak stranu může potkat stejný osud jako ODS. Ta na počátku devadesátých let měla 35 procent, v posledních volbách už jen 7,7 a v některých průzkumech koncem minulého roku dosahovala dokonce jen čtyř procent.

Preference ČSSD, pokud nebude vynalézavě komunikovat s voliči, by mohly dál klesat i proto, že nedokázala změnit jazyk, kterým by oslovila zvláště mladé voliče a podnikatele, ti by pak mohli dávat přednost novým politickým subjektům, které jsou mnohem hbitější, a tudíž pro ně přitažlivější.