19.3.2024 | Svátek má Josef


POLITIKA: Dokáže se Hamáček dostat ze zajetí své vlastní historky?

10.5.2021

Kdyby stál Jan Hamáček (ČSSD) před justičním senátem, mohl by mít radost. Obvinění nebylo prokázáno, je tudíž zproštěn obžaloby. Jenže on stojí před soudem veřejného mínění. Ten funguje opačně: nevyvrátil jsi podezření – tedy jsi vinen. Naděje ministru vnitra a šéfovi sociální demokracie svitla ve čtvrtek.

Podle členů sněmovní komise pro kontrolou činnosti Vojenského zpravodajství ředitel této rozvědky Jan Beroun rozhodně nepotvrdil, že by Hamáčkem zvažovaná cesta do Moskvy byla předmětem výměnného obchodu za kauzu Vrbětice.

Za verzi, s níž přišel server Seznam Zprávy, se nepostavili ani další tři účastníci pitvané porady na vnitru, ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Náčelníkům tajných služeb zamyká ústa zákon. Není ale snad klíčovým bezpečnostním zájmem země vědět, zda má pravdu ministr Hamáček, nebo novinář Janek Kroupa? Stačí říct „ano“, nebo „ne“, státní tajemství se po nikom neloudí. Jinak na nás budou spojenci v NATO a Evropské unii hledět skrz prsty a my se můžeme jít se žádostmi o jejich podporu vycpat.

Hamáček se sice pokusil přejít do protiofenzívy: žene autory i vydavatele článku k soudu a po lídrech koalice Spolu žádá omluvu, jelikož se jej dotkla slova o vlastizradě.

Přesto vyhráno nemá. Stačí, aby se kauza táhla, on se v ní plácal – a může být zralý na odchod. Nebyl by první ani poslední. Stanislava Grosse (ČSSD) spíš než záhadná půjčka na koupi bytu v roce 2005 donutilo ke složení premiérské funkce jeho trapné vykrucování. Petr Nečas (ODS) zase v roce 2013 opustil Strakovku po policejní šťáře, která se dočkala jen hodně dýchavičné soudní dohry.

Hamáček je v zajetí historky, kterou sám začal vyprávět, ale pointu k ní dodal Kroupa. Bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek mu přes Twitter na adresu moskevské cesty vzkázal: „Mně je jedno, co jsi tam chtěl dělat. Úplně stačí, že jsi tam chtěl letět, když už jsi věděl o Vrběticích. Věř zkušenému a zabal to. Tohle se ustát nedá.“

Bude mít Kalousek pravdu? Doloží Hamáček, že všechny kolem sebe pouze obratně balamutil? Včetně svého přítele, expředsedy slovenského parlamentu Andreje Danka a sociálních demokratů, s nimiž v době sjezdu rozebíral spásonosnou pouť za Sputnikem V jako hotovou věc.

Kdyby chtěl sednout do letadla a vydat se do Ruska, musela by mu to posvětit vláda. To se ale nestalo. Měl snad jiný plán? A jak se chtěl popasovat s tím, že informace o podílu Rusů na vrbětickém výbuchu měla už média? Skutečně se chystal tančit na tenkém ledě?

Otázek je stále víc než odpovědí. A to není pro Hamáčka dobré. Pokud byl v pokušení navléct si znovu červenou mikinu a zahrát si na našeho zachránce před infekcí, tentokrát v bondovském stylu, nevyšlo mu to. Ke dnu táhne celou sociální demokracii. Ta je již delší čas v ohrožení, že po volbách vypadne ze sněmovny. Aby se tak nestalo, potřebuje na sebe nabalit i ty voliče, kteří jsou nerozhodní, nebo fandí někomu jinému. To teď půjde obtížně.

Ba co víc. Hamáček může posílit nedůvěru části společnosti v systém. Lidé nevědí, komu věřit, přibývají též pochybnosti o tom, co se ve Vrběticích stalo a kdo to provedl. Dezinformační weby šlapou ostošest a Moskva si mne ruce.

Z minulosti máme zkušenost s různými aférami, jež se urodily v předvolebním období. Některé měly reálný základ a vyfabulovanou nástavbu, jiné stály na vodě. Připomeňme Kubiceho zprávu z roku 2006 nebo lithium v roce 2017. Na první pohled má Hamáček pět měsíců, aby vše zahladil. Dá se to ale, když se pro velkou část společnosti stal nevěrohodným? Marná sláva, kdo s čím zachází, s tím také schází.

Autor je politický analytik

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus