Asi se divíte titulku, ale už je to tak. Pozoruji naši politickou scénu a tu se mi něco nelíbí, tam se mi něco nezdá, buranství, papalášství, zlodějny, podrazy, plané sliby, populizmus. Jsem velice klidný člověk, ale pomalu se ve mně začíná vařit krev a začínám být zoufalý. Zoufalí lidé dělají zoufalé věci, třeba páchají atentáty. Takže mám dilema.

Mám bombu. Ne, neobsahuje žádnou trhavinu, je to bomba politická. Když ji položím, zraní současné majitele státu, ty termity, kteří si staví svá důmyslná termitiště, ale rozežerou všechno ostatní. Slabší jedince může bomba dokonce zabít. Ale jako každá bomba může mít i nechtěné následky. Poškodí nebo zbourá naši demokraturu, ale může zničit i zárodky skutečné demokracie. Dilema. Mám ji položit? Nemám? Přemýšlím.

Jedno lidové přísloví říká, že je lepší starý dům zbourat a postavit nový, než jej opravovat. Jsem počítačový programátor a tohle přísloví platí i o starých programech, to mám vyzkoušené. Tak tu bombu kladu právě teď.

Podle zákona 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky, paragrafu 49, odstavce 1, písmene d) potřebuje (před)volební koalice složená nejméně ze čtyř stran získat 20% platných hlasů. Na webu ministerstva vnitra jsem zjistil, že je registrováno 70 aktivních politických stran. Některé z nich jsou jen regionální a kandidují pravděpodobně pouze v komunálních volbách, ale to není na překážku. Stačí, aby se všechny středové a pravicové strany, které nemají reálnou šanci samostatně překonat 5% hranici, sdružilo do koalice. Pak budou mít voliči neparlamentních stran velkou naději, že jejich hlas nepropadne. Sice nebudou moci volit právě tu "svoji" stranu, ale budou moci "nezvolit" ty současné parlamentní.

Je tu problém s osobními ambicemi vůdčích osobností těchto stran a vzájemnými antipatiemi. Také je tu problém se vzájemnou neslučitelností některý bodů programů stran. I na to mám řešení. Je to řešení zoufalce, proto je zoufalé, ale zároveň i hodně spravedlivé.

Volební program této velkokoalice ať je složen pouze z těch bodů jednotlivých programů, na kterém se všechny strany shodnou. Jinými slovy: každá strana ať má právo vetovat jakýkoliv bod volebního programu. Co nebude vetováno, tedy zůstane, to bude výsledným volebním programem.

A osobní ambice a animozity? Také jednoduché. Vezme se samostatná kandidátka každé politické strany koalice, každý první kandidát se vloží do osudí a za přítomnosti notáře se vylosuje pořadí na společné kandidátce. Pak se totéž provede s každým druhým kandidátem ze samostatných kandidátek, s každým třetím a tak dále. O konečném zvolení či nezvolení jednotlivých kandidátů nakonec stejně rozhodnou voliči svými preferenčními hlasy.

Takže bomba je položena, zbývá jen, aby ji někdo odpálil. A to musí být malé neparlamentní politické strany. S tím už dál nic nenadělám. Ale vy, čtenáři, můžete. Pokud vám můj šílený nápad připadá realizovatelný, pošlete mailem odkaz na tento článek nějaké malé neparlamentní straně dle vašeho vkusu. Dostanete-li odpověď, zašlete mi ji na mail bomba@practisoft.cz a já za nějaký ten týden napíšu o tom, jak se k tomu strany postavily.

www.zivnosti.cz
www.practisoft.cz