Nejprve drobná sci-fi z roku 2018. Na 17. listopadu 2018 svolal do Španělského sálu Pražského hradu generální tajemník ÚV KSČM a premiér JUDr. Vojtěch Filip zasedání ústředního výboru českých komunistů.

Zahájil je těmito slovy:

Soudružky a soudruzi, jsou tři zásadní fakta, která je třeba mít navždy v živé paměti. Tím prvním je, že jsme drtivou převahou vyhráli v parlamentních volbách roku 2018.

Tím druhým je, že dnes to je přesně 70. let od doby, kdy se v tomto sále konalo zasedání ÚV KSČ, na němž přednesl zásadní projev soudruh Klement Gottwald. Tehdy byl zhodnocen význam únorového vítězství a bylo přijato usnesení o zostřování třídního boje, na které jsme v pozdějších letech dost zapomínali. Jsem rád, že se zde, v tomto sále, scházíme opět. Sem patříme.

Ten třetí fakt, který vám chci soudružky a soudruzi sdělit, je neméně radostný. Vítězství v parlamentních volbách roku 2018 není pouze úspěchem naší strany. Vděčíme za ně i mnoha dalším. Některým z nich jsme byli včera večer poděkovat. Víte dobře, že náš spojenec vymýšlel v minulých letech pro naše politické soupeře řadu lákadel. Nakonec mu na všechna lákadla naletěli a dnes mají v pekle každý svůj kotel. (Vzrušení v sále, výkřiky slyšte, slyšte).

Soudružky a soudruzi, slyšíte dobře. Peklo existuje, a od počátku je naším spojencem. To se dříve nevědělo. Žádné režimy světa totiž nedodaly peklu tolik hříšníků jako naše hnutí. Proč bychom se tedy nechovali k peklu pragmaticky. A tak vám řeknu, soudružky a soudruzi, seděli tam všichni, každý ve svém kotli. Kalousek, Nečas, Klaus, Němcová, Benda, Kuba, Heger a další. Na druhé straně pak Škromach, Komárek, Mládek, Hašek, Sobotka i Gajdůšková a mnozí jiní. Dlouhé řady kotlů. Zejména nezapomenu na smutné oči Slávka Sobotky. Jako by mi chtěl říci, že nás měli více poslouchat.

(Řečník si otírá oči a následuje bouřlivý potlesk)

KONEC SCI-FI

Život se ovšem řídí něčím jiným, nikoli vyprávěními ze světa fantazie. Tak se podívejme na různá fakta. V Česku každý den narůstá státní dluh o 5 333 Kč každou sekundu, o 320 000 Kč každou minutu, o 19 000 000 každou hodinu a každý den o neuvěřitelných 461 milionů Kč. K poslednímu dni roku 2012 byl státní dluh 1 652 300 000 000 Kč. Neustále roste a vůbec ho nesplácíme.

Stát splácí pouze úroky z tohoto dluhu a každý rok si opět půjčuje, protože byrokratická hydra tohoto státu si zvykla žít na vysoké noze a pro některé "podnikatele" je nejsnazší podnikat tak, že vlastně parazitují na státních penězích, tedy na těch penězích, které si neustále půjčujeme a nesplácíme. A úroky rok od roku rostou a zásadně ovlivňují výši deficitu rozpočtu. V roce 2010 jsme platili jen na úrocích 60 miliard ročně, od roku 1998 do roku 2010 jsme na úrocích ze státního dluhu zaplatili ze státního rozpočtu bankám již 400 miliard korun. Banky již vydělávají pouze tím, že kupují státní dluhopisy. Jsou to jejich bezpracné vysoké zisky a nemají zájem podporovat podnikání přijatelnými úvěry.

Řešení zadlužení státu jsou různá, v podstatě ale dvě. Zvyšovat daně (ať platí bohatí - to je u nás již tradičně populární), nebo snížit výdaje na obsluhu státu. Současná tzv. pravice se pokouší jít cestou zvyšování daní. Roste DPH, zvýšeny byly daně z elektřiny, plynu, benzinu, nafty, piva, cigaret, uhlí. Poté zde jsou i činy asociální. Byly zrušeny různé úlevy, výhody, které ovlivnily snížení životní úrovně lidí, kteří ji měli beztak již nízkou.

Snížení státních výdajů se do podzimních voleb v roce 2014 nedočkáme. Očekává se vítězství tzv. levice, což mimo jiné pro mnohé lidi znamená odříznutí od státního penězovodu. A tak bude ještě v tomto a v dalším roce přibývat poradců ministrů, kteří například za své služby berou dvojnásobně vyšší platy než prezident či premiér, bude se horečně prodávat státní majetek, kde to půjde, budou se uzavírat nové, dlouhodobé a hlavně nevypověditelné smlouvy na služby všeho druhu. Myslím, že státní rozpočet na rok 2014 bude s těmito "nutnými" opatřeními počítat. Jde přece o to, aby se tzv. pravice důstojně rozloučila s dobou svého vládnutí.

Jestliže zvítězí ve volbách sociální demokraté, což jim na jejich ostravském sjezdu naznačoval kdekdo tak, že už tomu všichni sami věří, k zásadnímu obratu ve snížení nákladů pro obsluhu státu nedojde.

Uvědomte si, kolik se uvolní míst. Premiér, ministři, náměstci ministrů, ředitelé odborů, vedoucí oddělení, ředitelé státních organizací, poradci, sekretářky a sekretáři, vyslanci a velvyslanci a jiní. Bude třeba nasytit spřátelené obslužné firmy, dodavatelské firmy, založit nové firmy, nakoupit zařízení, automobily – prostě obrovský byznys pro "vyhladovělého" vítěze. Najednou se začalo hovořit o stínové vládě, o níž předtím nikdo ani nevěděl. Inu tuto pasáž si jistě doplníte sami. Takže o tom, že by po vítězství "levice" došlo k nějakým úsporám ve státním rozpočtu, se dá hovořit pouze s použitím hororových prvků. A to si musíme uvědomit, že tento malý stát zaměstnává více než půl milionu úředníků. Jeden úředník nás stojí i s vedlejšími výdaji asi milion korun ročně. Jsou ovšem úředníci, kteří nás stojí tisícinásobky této částky, například špatní ministři. Dotujeme desítky zbytečných ústavů a zařízení, která jsou reliktem komunistické minulosti. Dovedete si představit, čím se zabývá například Výzkumný ústav pro okrasné zahradnictví, který má přes 200 zaměstnanců?

Jenže tento stát, byť není vybydlenou zemí, má problémy, které neřešeny mohou být nejen sociální rozbuškou. Máme hodně přes půl milionů nezaměstnaných. I na ně, tedy na každého z nich, připadá částka 167 430 Kč ze státního dluhu. Mnozí nezaměstnaní čím dál tím více volí možnost dřívějšího odchodu do důchodu.

Odcházejí nám tak lidé s pracovními zkušenostmi a s pracovními návyky, které bohužel nemají mladí dlouhodobě nezaměstnaní.

K tomu připočítejte další fakta, například toto: Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) odhaduje, že každý rok se v České republice vykouří téměř 20 tun konopí, spolkne pět milionů pilulek extáze, vezme milion LSD tripů a odpaří se pět tun metamfetaminu.

Více než pětina chlapců a čtvrtina dívek v českých devátých třídách základních škol má zkušenost s pohlavním stykem. Ukázaly to výsledky studie Světové zdravotnické organizace. Mezinárodní srovnání 41 zemí také odhalilo, že třináctileté Češky jsou přebornicemi v kouření cigaret. V žebříčku skončily hned za Grónskem. V konzumaci alkoholu pak třináctiletí a patnáctiletí dokonce vedou.

Nadváhou nebo obezitou trpí přibližně pětina chlapců a desetina dívek. Přičemž tři čtvrtiny školáků nemají potřebnou hodinu pohybu denně. Mezi roky 2006 a 2010 vzrostl počet dětí, které byly opakovaně opilé, u patnáctiletých chlapců na 46 procent, u děvčat na 40 procent.

A tak bychom mohli pokračovat dále. Problémů má tato země více než dost, i když nejde o žádnou katastrofu.

Maně si člověk klade člověk otázku, proč budoucí vládci této země útočí na živnostníky (a označují je za parazity – viz Mládek na nedávném sjezdu sociální demokracie), proč hodlají likvidovat podnikavé lidi a proč chtějí vyhnat úspěšné podnikatele za hranice tohoto státu, například zavedením progresivní daně.

Proč chtějí s jakýmsi masochistickým nadšením trestat vzdělané, úspěšné a mimořádně schopné občany této země.

Proč naivně věří tomu, že demografická křivka stárnutí populace je výmysl ďáblův, když zrovna tak podobně uvažoval Stalin o dědičnosti a sociologii. A proč v důsledku tohoto svého scestného myšlení hodlají zrušit vše, co se připravilo a připravuje pro to, aby i naši pravnuci měli slušné důchody, o našich dětech ani nemluvě.

Proč lákají lid na dvojnásobné a ještě vyšší zvyšování minimální mzdy, což je pro českou ekonomiku velice zkrácená cesta do pekel. Možná, že odpověď se nachází v úvodní sci-fi. Jinak se to nedá vysvětlit.

Snad také jen tím, že první dva muži sociální demokracie nikdy v životě v podstatě nepracovali. Takže se možná domnívají, že život vznikl v parlamentu a že jedině odtud se dá zásadně ovlivnit.