Opět se tento urážlivý termín objevil ve veřejných sdělovacích prostředcích v souvislosti s nedávnými událostmi ve Vsetíně, kde skupina Romů napadla a těžce zranila jednoho z občanů. Neroma. Vedení města, jehož byl senátor Jiří Čunek starostou přijalo opatření na ochranu řádných občanů před těmi, kteří se nechovají řádně a ohrožuji bezpečnost občanů Vsetína. Že to jsou povětšinou Romové s těmito opatřeními nikterak nesouvisejí, ale stojí to za zamyšlení. Co to vlastně ten Čunek provedl? A jak to souvisí s dneškem?

Před několika lety došlo ve Vsetíně, a nikoliv pouze tam, ale na stovkách jiných míst republiky k tomu, že soud rozhodl o tom, že nájemci bytů, kteří odmítali platit nájemné se z bytů musí vystěhovat bez náhrady. Romové i neromové. Žádná vsetínská specialita… Pronajímatel měl v případě takového rozsudku jedinou povinnost, a to uskladnit bývalému nájemci zařízení bytu, ale rozhodně neměl v té době již povinnost náhradní byt zajistit. Kdyby se vsetínští radní takto zachovali, tedy z devastovaného domu ve středu města vystěhovali Romy bez náhrady a nechali je klidně na ulici, jako to v mnoha případech učinili pronajímatelé jinde, Romové by se dříve či později, jako mnoho jiných, přestěhovali do některé z vyloučeních lokalit. Otcové města v čele se starostou Jiřím Čunkem tehdy však použili řešení, za které by měl Čunek dostat statní vyznamenání. Vybudoval „kontejnerovou vesničku“ do které se Romové, po určitých peripetiích přestěhovali a bydlí tam dodnes. Urážlivé označení „čunkiáda“ si toto rozhodně nezaslouží.

To je však historie. V pořadu 360 na televizi Prima-CNN vysílaném 11.8 v diskusi se senátorem Čunkem o aktuálních událostech vystoupil za Romy občanský aktivista Jaroslav Míka .Svým vystoupením dokázal, že existuje mnohem závažnější problém, než jsou nynější události ve Vsetíně. Dokázal totiž, že mnozí představitelé Romů, abych poopravil známý výrok „všechno zapomněli a v ničem se nepoučili“. Tvrdit, že ve Vsetíně tehdy došlo k „nacistickým metodám“, když „v šest hodím ráno byly z bytů vystěhovány matky a dětmi“, jak tvrdil Míka, dokládá, že tento představitel zastupující Romy na televizní obrazovce, ve skutečnosti o tehdejší události nic neví, ale zejména nikterak nechtěl přispět k řešení problému o kterém se v pořadu hovořilo. Jen se pokusil o pouhou propagandu. Neschopnost nebo neochota představitelů Romů zamyslet se, nebo dokonce přispět k řešení jejich skutečných problémů a přiznat podíl odpovědnosti za tehdejší i dnešní události je, podle mého, jeden z problémů dneška.

Počet střetů stoupá, tu s Ukrajinci, tu s obyvateli vyloučených lokalit. Dokonce došlo, z obavy o bezpečnost ostatních občanů, k přerušení dopravy do těchto míst. K událostem se vyjadřuje ministr vnitra, a dokonce i president. Vláda by mohla udělat mnohé, ale zmocněnkyně vlády pro romské záležitosti nám sděluje jen fráze. A od představitelů Romů slyšíme jen slova o diskriminaci, segregaci a xenofobii. Chybí sebemenší náznak sebereflexe a pochopení problému. Samozřejmě je třeba odmítnout kolektivní vinu, nebo zneužívání aktuálních události ke vzbuzování politické nenávisti. Ale k integraci Romů a obecně k jejich lepšímu životu by změna tohoto postoje rozhodně přispěla. Dnešní stav jen vnáší pochybnosti a neklid do společnosti a ve svých důsledcích ohrožuje lidská, a hlavně občanská práva všech.

Vyšlo v Deníku