19.3.2024 | Svátek má Josef


LESNICTVÍ: Podobnost čistě záměrná

27.7.2021

V minulém týdnu se v našich zprávách mihla informace ze Slovenska, že k pátku 16.7.2021 byl z pozice generálního ředitele státního podniku Lesy Slovenskej republiky odvolán Tomáš Čuka a že minister pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR (MPRV SR) Samuel Vlčan pověřil vedením podniku Tibora Köszeghyho. Dokud si nepřečtete zdůvodnění, vypadá to jako běžná novinářská zpráva, neboť generální ředitelé podniků přicházejí a odcházejí. Ale důležité je právě to zdůvodnění!

V našich zprávách je ve zdůvodnění uvedeno (poněkud jinak mohl znít slovenský originál), že Lesy Slovenské republiky čeká přechod jejich podřízenosti od Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka pod Ministerstvo životného prostredia, a proto je nezbytné, aby ředitelem podniku byl člověk „nezatížený lesnictvím“.

Není podstatné, že ve zprávě nebylo specifikováno, zda se přechod kompetencí týká všech lesů v majetku státu, nebo jen některých, a že přechod správy všech státních lesů pod MŽP je nesmysl. Perlou je, že podle zdůvodnění je rozhodujícím kvalifikačním předpokladem pro nejvyšší manažerskou funkci ve státním podniku Lesy Slovenskej republiky – nemít lesnickou kvalifikaci a praxi. To nový generální ředitel splňuje bez výjimky. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu SVST v Bratislavě a vzdělání si ještě doplnil studiem Master of Public Health (MPH) na Vysoké škole zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty. Poté působil na více vedoucích pozicích, mimo jiné ve Všeobecné zdravotní pojišťovně.

Pokud to ve vás evokuje podobnost s obsazováním pozic ministrů, úředníků státní správy a vedoucích funkcí ve státních podnicích u nás, není to vůbec náhodné, ale jak je psáno v Bibli: „Vidíš třísku v oku bratra svého, ale břevno ve svém nevidíš.“ Takže nám příklad „od vedle“ může usnadnit chápání dalších souvislostí.

Jako emeritní pedagog těžko snáším pocit úpadku školství a tento příklad mi pomohl pochopit, jak je naše školství prozíravé. Dokumentovat to lze na školách, z jejichž názvů nelze ani vytušit, pro jakou odbornost studenty vychovávají. Konečně jsem pochopil, že pro žádnou, protože tím by svým absolventům znemožnili ucházet se o funkce ve státní správě a státních podnicích. Tam je přece potřeba, aby žádnou odborností „nebyli zatíženi“.

S podivem je, že profesní komory a rodinné a soukromé firmy ještě lpí na něčem tak zpátečnickém, jako je odbornost a praxe, a nedokázaly se poučit z progresivity státní správy. Proč musejí být třeba lékaři „zatížení medicínou“? Vždyť neotřelý pohled elektroinženýra či manažera na léčbu pacientů by byl nesporně přínosem!

Čtenáře upozorňuji, že poslední dva odstavce jsou míněny jako ironie! Ale legrace to v žádném případě není!