aneb "Jejich země, jejich pravidla"

Čerstvá zpráva o trafikách v dozorčích radách velkých státních podniků pro Tluchoře, Fuksu a Šnajdra a o tom, jak proti nim chce paní Peake bojovat, mě vysloveně pobavila.

Protože každý měsíc najezdím autem 2500 kilometrů, z toho velkou část po našich silnicích, bezděky jsem si vzpomněl na billboardy prezidentského kandidáta ODS Přemysla Sobotky: "Naše země, naše pravidla".

Toto heslo je skutečně hodné naší největší vládní strany, protože přesně vystihuje styl vládnutí ODS.

Přemysl Sobotka na svém webu voliče ujišťuje, že "odmítá korupci, podvádění, šlendrián a neslušné chování".

Zatím jsem nezaznamenal ani jediný viditelný a slyšitelný krok pana Sobotky proti korupci v této zemi. Korupce je u nás odhadována na 100 mld. korun ročně. Nevím sice, jak byl tento často citovaný údaj propočítán. Je-li však pravdivý, pak představuje celoroční rozpočtový schodek tohoto státu. Schodek, kvůli němuž tato vláda ohrožuje sociální smír.

Pravicová politika, která zemi řídí již druhé volební období je založena na ideologickém odmítání přerozdělování ve prospěch slabých a nemocných. Každý se prý má postarat sám o sebe a o své blízké. Korupce, o které čteme denně v novinách je ovšem také svého druhu přerozdělováním. Naprosto divokým a netransparentním. Možná se dokonce řídí nějakými pravidly, ale ta znají jen někteří.

Trafiky pro tzv. rebely ODS, kteří svým odchodem ze sněmovny umožnili pokračování Nečasova kabinetu, jsou dalším případem korupce, a sice korupce politické. Peníze za billboardy ODS jsou vyhozené z okna. Kdo je dnes vidí, musí si myslet, že jde skutečně o "jejich zemi a jejich pravidla".