Miroslav Váňa je poslanec ČSSD z Pardubic. Je to ten, kterého prý někdo v pondělí v noci praštil do hlavy. Sociální demokraté k tomu v úterý svolali tiskovou konferenci a – jak jinak – promptně obvinili ODS. Jenže ono všechno může být – a nejspíš také bude – úplně jinak.

Ponechme stranou variantu, že Váňu nepraštil vůbec nikdo, nýbrž že sebou o zem prásknul sám. Vracel se totiž z hospody. A jak je v Pardubicích všeobecně známo, nebylo by to poprvé. Zajímavá je jiná věc. Že ho někdo zbil, se pan poslanec rozpomněl až druhý den. Nic takového totiž neřekl při ošetření v nemocnici, kam ho odvezli rodinní příslušníci. Tam vypověděl, že zranění si způsobil sám. Jak jistě každý ví, lékař do zdravotní dokumentace zapisuje, jak ke zranění došlo.

Váňa to druhý den odůvodňoval, že prý chtěl jít spát a ne něco vysvětlovat na policii. Jenže to je zjevný nesmysl. Kdyby pan poslanec po ošetření nechtěl jít hned vypovídat na policii – protože se necítí dobře a všechno vypoví až ráno –, neexistuje síla, která by ho k tomu mohla donutit. Žádný policista by s poslancem nic nezmohl. Něco tu nehraje.

O sociálnědemokratickém zákonodárci Váňovi neslyším v posledních dnech poprvé. Před nedávnem mi jeden majitel jedné chrudimské stavební společnosti vyprávěl, jak kandidát ČSSD Váňa před minulými volbami obcházel všechny možné stavební firmy na Pardubicku a všem sliboval, že až bude zvolen a bude sedět v tom správném poslaneckém výbor, že právě jim bude přihrávat stavební zakázky. Chtěl za to ovšem maličkost: aby jemu osobně (ve smyslu preferenčních hlasů) a potažmo ČSSD majitelé stavebních firem zajistili volební podporu u všech svých zaměstnanců.

Laskavý čtenář si tedy může vybrat ze tří variant. V té první – možná úplně nejpravděpodobnější – se pardubickému panu poslanci přihodilo to, co se běžně stává i jiným opilcům: chytnul motolici a seknul sebou o zem. Ve druhé variantě je vskutku možné, že pana Váňu opravdu někdo praštil. Ale vzhledem k tomu, co je o mimopolitických aktivitách dotyčného známo, mohlo to být vyřizování účtů s dalším povedeným šibalem. A konečně ve třetí variantě, která se však v hlavách sociálně demokratických „píáristů“ zrodila až druhý den, jde o předvolební politický útok.

V souvislosti s posledními zoufalými aktivitami volebního štábu ČSSD mne napadá jedovatá myšlenka, že po vzoru slavného amerického filmu Vrtěti psem, by u nás někdo mohl natočit politický thriller Vrtěti kočkou. To by byl sukces!

30. 5. 2006, www.petrstepanek.cz