Je nepřehlédnutelné, po jak podobných cestách kráčejí ODS a ČSSD, dvě kdysi nejmocnější české politické strany. Obě opustily principy, na kterých byly založeny, respektive obnoveny. Obě zavrhly své otce zakladatele, respektive obnovitele. Obě se dnes bezhlavě hrnou do politického středu, jedna zprava, druhá zleva, co na tom, že je tam přeplněno. Oběma dnes tleskají novináři, kteří jim dříve nemohli přijít na jméno. Obě se úspěšně zbavují svých nejvýraznějších osobností. ODS vyrazila mladého Klause, Foldyna svému vyhazovu z ČSSD předešel vlastním odchodem.

Petr Hájek kdysi napsal knihu Smrt ve středu. Smrt nikoli uprostřed týdne, nýbrž v politickém středu. Tak šťastnou cestu, oranžoví/fialoví soudruzi!

A ještě něco osobního. Vždycky mě pobaví, když o mně někdo napíše, že jsem politický turista. Z ODS jsem před čtyřmi lety a po pětadvaceti letech členství totiž neodešel proto, že jsem své názory změnil, nýbrž právě že jsem je nezměnil. Změnila se ODS, protože opustila základy, na kterých ji otcové zakladatelé vystavěli. To ona usilovně kráčí jinam, totiž vlevo, směr politický střed. Ale to se jen opakuji. Co z toho plyne? Politickým turistou dozajista nejsem já, to spíš ODS je turistický oddíl.

A propos. Brzy mi vyjde další knížka. Jmenuje se Pád modrého ptáka. O čem je? Nejlépe to napoví její čtyři podtituly: Modrá už není dobrá, Turnaje na Hradě i v podhradí, Svět podle Ištvana a Pád Říše evropské. Tam si o tom budete moct přečíst mnohem víc.