Do sídla demokratické instituce vtrhne dav a znemožní zvoleným zástupcům lidu, aby řádně zasedli a ustanovili pro příští čtyři roky prvního občana. Platí na to rčení: kdo seje vítr, sklízí bouři? A co na to média? Odsuzují vpád davu? Tleskají mu?

Česko není Amerikou. Tady máme všechno menší a méně dramatické. Přesto jsme v některých věcech o více než deset let před Amerikou. I ten vpád ulice na půdu demokratické instituce jsme už tu měli. I když ne na půdě parlamentu, ale „jen„ pražského zastupitelstva.

Vzpomínáte? V roce 2010 vyhrála pražské komunální volby TOP 09, za kterou kandidoval na místo primátora někdejší guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. TOP 09 ale nesehnala pro vládnutí koaličního partnera, zatímco další strany v pořadí – ODS a ČSSD – se domluvily na koalici s tím, že primátorem bude kandidát ODS, někdejší prezident České lékařské komory Bohuslav Svoboda.

S tím se ale fanoušci TOP 09 nesmířili a rozhodli se, že ustavující schůzi pražského zastupitelstva silou zablokují. Sešli se ve velkém houfu, a pod vedením někdejšího prezidenta republiky Václava Havla vtrhli do zasedací síně, pískali, skandovali, pokřikovali, a tím hlasování o nové radě města a o primátorovi pro onu chvíli zmařili.

Zajímavým byl tehdy právě postoj Havlův. Jednak tím Havel jednou provždy vyřešil otázku, zda je vhodné, aby se bývalí prezidenti účastnili demonstrací, jednak požadoval vlastně úplně přesný opak toho, čeho se domáhal po poslaneckých volbách o 12 let dříve. V roce 1998 mu vadilo (a to natolik, že zvažoval ústavní žalobu, od které pak moudře ustoupil), že vládu sestavila vítězná ČSSD, a požadoval, aby se spojili poražení a vlády se místo vítěze ujali sami. V roce 2010 zas naopak brojil proti tomu, aby se dohodli poražení, a požadoval, aby nechali vládnout vítěze (tedy si vlastně vynucoval jakousi pražskou opoziční smlouvu).

Tehdy Havel a všichni jemu blízcí moralizátoři (i v médiích) považovali za zcela legitimní demonstrací narušit schůzi zvolených zastupitelů, protože tito zastupitelé měli v úmyslu hlasovat jinak, než si moralizátoři a dav přál. Havel vtrhnutí davu na zasedání voleného orgánu glosoval větou „kdo seje vítr, sklízí bouři“. Tehdy byl virvál v demokratické instituci mnohými jemu blízkými považován za projev živoucí občanské společnosti.

Inu, Česko není Amerikou, a rok 2010 není rokem 2021.