Jak známo muslimové nepracují v pátek, Židé mají šábes v sobotu a křesťané světí neděli. Proslýchá se, že po jejich vzoru by si stejně vyváženě chtěly rozdělit politické strany ostatní dny. Zatím se o tomto návrhu horlivě diskutuje. Našim reportérům se ale podařilo sehnat disketu s jedním neautorizivaným návrhem. Vzhledem k tomu, že myšlenka je vskutku převratná a týká se většiny občanů, vedení redakce usoudilo, že s ním i v této nedefinitivní podobě seznámí posluchače.

Pondělí, protože je na začátku týdne a ODS je podle jejich předsedy stále důležitou stranou, jejíž pták se vzepjal k letu, chce, aby jí patřil právě tento den. To podporují i někteří mladší členové, kteří se od svých prarodičů dověděli, že se kdysi slavilo modré pondělí, a jejich pták je modrý.

Úterý si nárokuje TOP 09, protože je rovněž pravicová strana a dle Bible právě v úterý byla rozdělena voda od pevniny, začala růst tráva, kvést byliny a stromy se zazelenaly. Úterý je tedy nejen symbolem květů, ale i potřebné změny. To se však nelíbí lidovcům, protože o sobě tvrdí, že jsou jediná křesťanská strana a mají na úterý jasný nárok.

O středu se strhla největší bitva, neboť si ji nárokuje nejen silná ANO 2011 Andreje Babiše, ale i sociální demokraté, kteří tvrdí, že jsou nejstarší stranou, a proto jim odpovídá středa, která je uprostřed týdne. Asi se o ten den budou muset podělit stejně, jako o úterý se budou asi dělit TOP 09 a lidovci.

Zajímavé je, že o čtvrtku není v dokumentu vůbec žádná zmínka. Zůstává jako tajemná rezerva a vzbuzuje spekulace. Prý o čtvrtku špekulují komunisté. Zlí jazykové však šeptem tvrdí, že v rámci prohlubující se konfliktu s prezidentem si čtvrtek pro sebe již dávno vyhradila hlava státu a že komunisté by se s ním mohli podělit. Čtvrtek by měl být tedy nejspíš prezidentským a komunistickým dnem.

Otázka, která ze všeho nejvíce zajímá občany a nás novináře, zní: Co by to pro nás znamenalo? Poslanci odpovídají unisono: Proporcionalitu. Tak jako o církevních svátcích se chodí do mešity, synagogy či do kostela a člověk nepracuje a jen slaví svého Boha, aby aspoň trošičku a jen tak na chvíli nahlédl do příštího života „v komnatách“, který následuje po tomto životě „v předsíni“, tak by tomu mělo být i se stranami.

Lidé a média by v pondělí slavili ODS, v úterý TOP 09 a lidovce, ve středu by mezi sebou veřejně soupeřily nejsilnější strany ANO a ČSSD, čtvrtek by byl prezidentův a komunistů. A hlavně v médiích by bylo hned jasno, jak a o čem psát, a o to politikům jde především. Jde zřejmě o sen politika, jehož láska ke straně ho oblékla do šatů z jiného světa.