... a jejich národ šílenců a extrémistů

Představitelé naší vlády začínají lehce zmatkovat před možností vystoupení České republiky z EU. Zdá se, že mnohým elitářským prospěchářům, naivním idealistům a servilním politikům začíná konečně zvonit hrana.

Ministr Dienstbier na Twitteru prohlásil, že podporovat vystoupení ČR z Evropské unie může jen naprosto nezodpovědný šílenec. V podobném duchu se vyjádřil také nominální premiér Sobotka, když konstatoval, že jakékoliv návrhy na vystoupení České republiky z Evropské unie jsou prý nesmyslné, škodlivé a nebezpečné. Členství v unii je podle něj garancí prosperity a bezpečnosti země. Dodal, že se tohoto tématu dříve či později chopí pravicoví extremisté a nacionalisté. Tyto názory tak opravdu velmi přesně demonstrují odtrženost dnešních politických „špiček“ od reality.

Je nutné především oběma pánům znovu připomenout, že v nedávném průzkumu celých 62 % obyvatel ČR podpořilo vystoupení země z Evropské unie. Tito politici by jistě takové neuvědomělé extrémisty a nacionalisty (tvořící většinu populace) rádi převychovali, neboť jsou zřejmě obětí nenávistné, agresivní a nezodpovědné propagandy... Ale vážně. Není snad třeba znovu příliš připomínat, kdo třímá reálné otěže propagandy, jak astronomické finanční prostředky se vyhazují z okna na sebepropagaci EU (viz např. tento článek) nebo kolik česká vláda vydala na manipulativní podporu vstupu ČR do unie před konáním referenda v roce 2003.

A jakým ostrovem prosperity Evropská unie vlastně je? Od samotného prvopočátku integračního procesu (1952 - ESUO jako předchůdce dnešní EU) tempa růstu agregované ekonomiky trvale a lineárně klesají. Ne náhodou to má jednoznačnou příčinnou souvislost s mírou postupující regulace a omezováním ekonomické svobody. V situaci, kdy okolní svět roste a uzavřená, do sebe zahleděná, EU jen klopýtá daleko v závěsu, lze těžko hovořit o prosperitě. Nanejvýš o žití z podstaty, o kterou se eurounijní byrokratičtí socialisté ani v nejmenším nezasloužili.

Neméně absurdní je hodnocení Evropské unie jako garanta bezpečnosti členských zemí. O jaké bezpečnosti to pan Sobotka hovoří? Jaké bezpečností záruky nám Evropská unie dává? Vlivem zcela vadné politické, ekonomické a měnové doktríny podněcuje EU nevídané tlaky a nevraživost mezi jednotlivými národy. Navíc bezpečnostní neschopnost unie je ukázkově viditelná na příkladu současné uprchlické krize. Bezpečnost je tedy možná to poslední, co EU půlmiliardě svých občanů poskytuje...

Nemůžu se zbavit dojmu, že skutečně extrémní, nebezpečné, šílené a především naprosto odtržené od reality jsou názory těchto dvou pánů. To oni a jim podobní jsou skutečným rizikem rozumného a prosperujícího vývoje naší země. Unie sice dává rozvinutý rámec ekonomického socialismu, dirigismu a pokračujícího omezování svobod, nicméně domácí politická reprezentace je primárně zodpovědná za jejich bezmyšlenkovité akceptování. Její servilita, vypočítavost a ideologická zaslepenost způsobuje, že Česká republika, v souladu s eurounijním vývojem a i přes občasné pozitivní výkyvy, nadále stagnuje.

Díky EU jsme jen utvrdili námi nastartovaný vývoj započatý v roce 1998, směřující od předlistopadového socialismu k socialismu současnému. Ten dnešní má možná lehce odlišné obrysy a není doprovázen tak hlubokým politickým marasmem či nesvobodou, v mnoha principech se však příliš neliší. A já se vlastně vůbec nedivím, že politikům typu Sobotky či Dienstbiera takový stav plně vyhovuje.