Komunální volby přinesly mnohá překvapení. Jedním z nich je ukončení šestnácti let (nad)vlády brněnské ODS nad moravskou metropolí. Celostátní média se zaměřila jen na symboliku souboje ODS a ČSSD či dala odchod ODS do opozice do souvislosti s jejím trváním na sporném přesunu vlakového nádraží z centra Brna. Věc je však složitější, byť se téma polohy budoucího nového vlakového nádraží v kampani objevilo, podobně jako v jiných velkých městech otázky dopravy. Noviny o nich hodně píší pro jejich srozumitelnost a fotogeničnost, ale vliv na volební chování je sporný.

Výsledek politického procesu je podobně jako ve fyzice součtem různých, často protichůdných sil. Již před volbami bylo prakticky jisté, že v Brně dojde k výrazným změnám vstupem ČSSD do vedení města. Otevřené zůstávalo, v jaké koalici a za jakých podmínek. Koalice ODS a KDU měla v letech 2002-2006 většinu jen díky propadu 18% hlasů pro malé strany (např. US-DEU 4,5%) a nezávislá uskupení ve volbách 2002.

ODS byla v Brně průměrně arogantní a spojená s aférami jako jinde, její hlavní slabost byla daná dlouhodobou absenci lídra. Neúspěšný a slabý, ale vcelku přijatelný primátor byl po dvou letech ve funkci vystrnaděn do senátu. Předseda brněnské ODS nebyl dost silný se prosadit do čela, a tak ustoupil tlaku svých oponentů, do čela kandidátky se dostala nikomu nevadící loutka, která zvládla v kampani nevadit a bavit svojí naivitou. Po volbách ODS několikrát překvapivě neuměle nabízela a dementovala nabízení primátora lidovcům a socialistům, až nakonec zůstala v opozici opuštěná lidovci a vysmívána komunisty.

Tři rozhodující podmínky

To, že se ODS v Brně poprvé ocitla v opozici, způsobil souběh tří klíčových podmínek. ČSSD byla předchozí roky v opozici s minimální provázaností na (ekonomické zájmy) ODS, měla v čele ambiciózního a schopného lídra podporovaného Lidovým domem k revanši za neúspěch strany v Praze.

Zelení jsou v Brně díky příznivým podmínkám a dvěma výrazným osobnostem ve svém čele dlouhodobě nadprůměrně silní. Navíc tentokrát měli i velmi profesionální kampaň a výraznou podporu médií.

Především se na scéně objevil nový politický subjekt pro liberální voliče, složený především z akademiků - Brno2006, v čele se senátorem Jiřím Zlatuškou, který oslovil nespokojené pravicové občany s nabídkou očistné změny.

Lidovci překvapili i sebe

Po volbách zelení i zlatuškovci jednoznačně, bez lavírování podpořili ČSSD, a tím jí umožnili neskončit v nejpřirozenější velké koalici s ODS. Koalice socialistů, zelených a liberálů si dovolila luxus neochoty otevřené spolupráce s komunisty, která by jim k většině stačila. Když lidovci zjistili, že jim hrozí role opozice bez vlivu, na poslední chvíli opustili nerozborné partnerství s ODS a přeběhli k vítězům. Ti je nepochopitelně velkoryse odměnili dvěma uvolněnými místy, když zelení a komunisté mají jedno a liberálové žádné!

Ustavením nové koalice politika v Brně neskončila. Nové vedení bude muset prokázat, zda bude schopné řídit Brno lépe než koalice předchozí. Hned v začátku se objevilo množství velmi varovných signálů, že to nebude snadné. Zajímavým testem bude, zda konečně dojde k otevření komisí rady, představenstev a dozorčích rad mimo úzký okruh zastupitelů.

(osobní stránka www.milanhamersky.cz, producent Brno2006 – tým Jiřího Zlatušky www.brno2006.cz)