20.9.2019 | Svátek má Oleg


ANALÝZA: Herman jako ztělesnění pravdy?

31.10.2016

O jednom státním nevyznamenání a jednom státním vyznamenání

Celou letošní aféru kolem „nevyznamenání strýce ministra kultury Hermana“ odstartovalo prohlášení Daniela Hermana o tom, že jeho strýc byl vyškrtnut ze seznamu letošních státně vyznamenaných a že důvodem byla ministrova schůzka s dalajlámou, kvůli které jej prezident Miloš Zeman údajně vydíral při jejich společném setkání na slovenské ambasádě v Praze. Nebudu teď hodnotit veškeré výroky či pokusy dokázat Hermanovu verzi, počínaje jeho o 14 dní zpožděném informování veřejnosti o údajném vydírání, přes snahu zajistit si věrohodné svědky (kolegy z vlády Mládka a Ťoka a slovenského velvyslance v Praze), kteří jeho verzi nepotvrdili, až po jeho zveřejnění skenu údajného e-mailu, který si napsal sám a který „dokazuje“ jeho verzi (ačkoli by místo skenu stačilo přeposlat e-mail, který obsahuje metadata, která lze ověřit). Nebudu hodnotit ani míru vkusu či nevkusu chování poslanců a senátorů, politických aktivistů z 90. let či uchazečů o funkci prezidenta. O tom bylo napsáno již dost.

Zaměřím se pouze na srovnání průběhu udělení státního vyznamenání siru Nicholasi Wintonovi s údajným nevyznamenáním Jiřího Brady, neboť se v obou případech jednalo o osoby s cizím státním občanstvím, v obou případech byl důvodem jejich vyznamenání holocaust židů za 2. světové války, přičemž tyto osoby byly v obou případech na státní vyznamenání navrženy členem současné vlády a státní vyznamenání měl v obou případech propůjčovat, resp. udělovat prezident republiky Miloš Zeman. V případě Nicholase Wintona se jednalo o Řád Bílého lva (neboť řád T. G. Masaryka obdržel již z rukou prezidenta Václava Havla v roce 1998), v případě Jiřího Brady se údajně mělo jednat o řád T. G. Masaryka, tento rozdíl je však irelevantní, v obou případech jde o vyšší státní vyznamenání.

V případě ocenění Nicholase Wintona byl navrhovatelem stávající ministr zemědělství Marián Jurečka (KDU-ČSL), přičemž vláda se jeho návrhem zabývala na svém jednání již 12. května 2014 pod bodem č. 24 s názvem „Návrh na propůjčení státního vyznamenání České republiky – Řádu Bílého lva II. třídy, č. j. 491/14“. Projednávání tohoto návrhu však bylo přerušeno a vláda pouze vydala usnesení č. 358, o blahopřání k významnému životnímu jubileu Sira Nicholase G. Wintona, kterým pověřuje premiéra Bohuslava Sobotku, aby toto blahopřání zaslal jménem vlády. Důvodem přerušení byl úmysl vlády projednat tento návrh nejprve s prezidentem republiky.

K dalšímu projednávání návrhu na vyznamenání se vláda vrátila až 16. června 2014, kdy bod projednala a přijala k němu usnesení č. 452 s názvem „o návrhu na propůjčení státního vyznamenání České republiky – Řádu Bílého lva II. třídy“. V usnesení stojí, že vláda navrhuje prezidentu republiky propůjčit (správně udělit, neboť státní vyznamenání se cizím státním příslušníkům udělují) při příležitosti státního svátku České republiky, 28. října – Dne vzniku samostatného československého státu, Řád Bílého lva II. třídy podle zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, siru Nicholasi Wintonovi. Vláda předložením tohoto návrhu prezidentu republiky pověřila předsedu vlády Bohuslava Sobotku. Jednalo se však již jen o potvrzení rozhodnutí prezidenta republiky zmíněné státní vyznamenání Nicholasi Wintonovi udělit, což prezident republiky oznámil ve své tiskové zprávě již 19. května 2014. Veřejnost tak o tom, že Nicholas Winton bude vyznamenaný, věděla celé měsíce předem, nejpozději 16. června 2014.

Vláda aktivně spolupracovala s prezidentem republiky na tom, aby vyznamenání mohlo být uděleno. Důvody byly dva: v prvé řadě zdravotní stav Nicholase Wintona, kvůli kterému se zvažovalo udělení státního vyznamenání dříve a kvůli kterému mu muselo být vyznamenání uděleno 28. října 2014 při zvláštním ceremoniálu v Trůnním sále, nikoli ve Vladislavském sále. Druhý důvod spolupráce byl byrokratický: protože Winton byl britským občanem, musela o jeho vyznamenání žádat česká vláda prostřednictvím svého velvyslance ve Velké Británii, neboť se jednalo o státní vyznamenání udělované hlavou cizího státu. Důvodem jsou samozřejmě britská pravidla upravující okolnosti, za nichž může být britskému občanu uděleno povolení přijmout státní vyznamenání cizího státu. Nedodržení těchto pravidel by bylo samozřejmě pořádným diplomatickým faux pas, tím spíše, že v tomto případě letěl pro Wintona do Velké Británie vládní speciál. O všem samozřejmě muselo vědět i britské velvyslanectví v Praze.

V případě údajného vyznamenání Jiřího Brady byl navrhovatelem ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) coby jeho synovec, který návrh na vyznamenání zaslal prezidentu republiky (osvojoval si předchozí návrh poslanecké sněmovny), načež obdržel 5. července 2016 standardizovanou odpověď. Problém je v tom, že Herman – na rozdíl od Jurečky – nepředložil na jednání vlády návrh na udělení státního vyznamenání Jiřímu Bradymu, vláda o tomto návrhu (ani o státním vyznamenání) nejednala, o čemž se lze přesvědčit ze záznamů jednání vlády za rok 2016. Jediné udělení státního vyznamenání Medaile za hrdinství diviznímu generálovi Václavu Šárovi, a to navíc in memoriam, bylo projednáváno vládou na základě návrhu ministra obrany na jednání 24. srpna 2016, na kterém vláda přijala usnesení č. 733, kterým pověřuje premiéra, aby návrh na udělení vyznamenání předložil prezidentu republiky. Tomuto návrhu však prezident nevyhověl.

Nutno dodat, že Jiří Brady byl na státní vyznamenání – konkrétně na Řád T. G. Masaryka – navržen poslaneckou sněmovnou 2. června 2016 (hlasování č. 270), o čemž se také dozvěděla veřejnost. Seznam navržených osob poslaneckou sněmovnou však není totožný se seznamem skutečně státně vyznamenaných, poslanecká sněmovna je jen jedním ze tří subjektů majících právo podávat „kvalifikované“ návrhy na vyznamenání prezidentu republiky, kterými se ten může, ale nemusí řídit a dokonce může sám navrhnout vlastní kandidáty. Jinak může vyznamenání hodné osoby navrhnout prezidentu prakticky kdokoli. Prezident republiky rovněž veřejně neoznámil svůj záměr Bradymu státní vyznamenání udělit.

Ke spolupráci vlády a prezidenta na udělení státního vyznamenání Jiřímu Bradymu tedy nedošlo. A to je problém, protože Brady má dvojí občanství – české a kanadské – a tudíž i na něj dopadá kanadská směrnice ohledně udělování státních vyznamenání kanadských občanů cizími státy. Podle ní musí každá cizí vláda, která chce udělit vyznamenání kanadskému občanu, obdržet předchozí souhlas kanadské vlády, přičemž o něj musí požádat kanadskou vládu prostřednictvím svého velvyslanectví v Kanadě. Jedná se tedy o podobná pravidla, jaká platí pro vyznamenávání britských občanů. O vyznamenání Bradyho by pak samozřejmě musela být informováno i kanadské velvyslanectví v Praze. To však o vyznamenání Bradyho nevědělo do 25. října 2016 nic. Ani české velvyslanectví v Ottawě letos žádnou takovou žádost nevyřizovalo.

Seznam osob, kterým mělo být letos uděleno státní vyznamenání, byl premiérem kontrasignován již 19. října 2016, přičemž premiér doslova uvedl, že: „Před tímto datem jsem ani s prezidentem, ani s ministrem Hermanem, ani s kýmkoliv jiným seznam vyznamenaných neřešil...O kauze pana Brady, tak jak o ní hovoří ministr Herman, jsem tedy před kontrasignací ani v okamžiku kontrasignace neměl žádné informace. Z výše uvedeného příkladu vyznamenání Nicholase Wintona však plyne, že ani vláda, ani prezident v některých případech nečekají na to, až bude takový seznam vyhotoven, a již dopředu činí kroky nutné k tomu, aby osoby, které mají být v daném roce vyznamenány, vyznamenány být mohly. Důvodem je mimo jiné zajištění souhlasu cizí vlády či hlavy státu s vyznamenáním svého občana, což není proces, který by byl záležitostí několika dní, ale spíše několika týdnů.

O tom, že udělení státního vyznamenání občanům cizích států může být podmíněno předchozím souhlasem zástupce výkonné moci cizího státu, samozřejmě na Hradě ví, jak dokazuje mimo jiné rozhovor Jindřicha Forejta pro DVTV (který je mimochodem ukázkou profesionality Forejta, který podal všechna fakta, aniž by hodnotil jednání jednotlivých aktérů celé aféry). Důvodem pro požadavek předchozího souhlasu hlavy či vlády cizího státu je patrně snaha předejít situaci, kdy by jeden stát vyznamenal státního příslušníka druhého státu „naschvál“, nebo by vyznamenání mělo být uděleno kontroverzní osobnosti, což by následně mělo vliv na vztahy obou států.

Pokud by tedy prezident Miloš Zeman skutečně vyhrožoval Danielu Hermanovi, že jméno jeho strýce vyškrtne ze seznamu letos vyznamenaných osob (tj. za předpokladu, že Brady vyznamenaný být měl), znamenalo by to buď totální diplomatické faux pas vůči kanadské vládě, která by o tom, že Brady má být vyznamenán, musela dávno vědět, protože by k tomu dávala souhlas, a současně by o tom, že má být Brady vyznamenán, musela dávno vědět i česká vláda, kterou by takovéto vyškrtnutí jistě dosti překvapilo, anebo by teprve okamžikem kontrasignace seznamu vyznamenaných osob prezident ve spolupráci s vládou začal činit kroky nutné k tomu, aby Bradymu mohl státní vyznamenání udělit, pak by na informování kanadské vlády a získání jejího souhlasu měl celých devět dní (za předpokladu, že by tak učinit chtěl, v opačném případě by bylo výsledkem opět diplomatické faux pas).

No a pak existuje možnost, že Jiří Brady sice letos opět byl na seznamu osob navržených na státní vyznamenání (stejně jako v letech 2013 a 2014), ale prezident republiky ani letos neměl v úmyslu jej vyznamenat, což od počátku celé aféry Hrad v zásadě konzistentně tvrdí. Proto také prezident nejednal s českou vládou o žádosti adresované kanadské vládě, proto premiér až do okamžiku, kdy Daniel Herman obvinil prezidenta z vydírání, o údajném vyznamenání Bradyho nic nevěděl, proto také kanadské velvyslanectví o vyznamenání Bradyho nemělo žádné informace. Nad rámec lze dodat, že v takovém případě by ani Brady nikdy nedostal písemnou pozvánku k účasti na slavnostním předávání státních vyznamenání (která by jinak byla nejpřesvědčivějším důkazem, že vyznamenaný být měl. SMS informující Hermana, že jeho strýc letos vyznamenán nebude, údajně odeslaná Forejtem, takovým důkazem není).

Ze srovnání obou možností vyplývá, že v jednom případě by stejní aktéři (prezident, premiér, vláda, Forejt) jednali při vyznamenání Bradyho naprosto odlišně od svého předchozího postupu při vyznamenání Wintona, ve druhém případě by byl jejich postup konzistentní, ale vylučoval by úmysl Bradyho letos skutečně vyznamenat. Která z variant je pravděpodobnější a jaké důkazy hovoří ve prospěch verze Daniela Hermana, který sám sebe považuje za ztělesnění pravdy, nechávám na úvaze čtenářů.



Ve školkách chybí předškoláci, přibývá dvouletých dětí. Je to chyba systému?
Ve školkách chybí předškoláci, přibývá dvouletých dětí. Je to chyba systému?

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že mateřské školky navštěvuje více dvouletých dětí oproti dřívějšku. Naopak ne všechny předškoláky, kteří mají předškolní docházku povinnou, rodiče do školky přihlásí. Jaké jim hrozí sankce?






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.