Po dlouhé době opět vycházka s Roníkem! Naposledy to bylo loni, pak byly Vánoce, cestování naše i cestování Roníkových pánů, Roník byl v psím hotelu. Teprve včera zase spolu.

Ono to na fotce vypadá jako velmi srdečné setkání, ovšem to je ta ošidnost fotografie. Zachytí okamžik a vypadá to potom jako odlitek věčnosti. Ve skutečnosti to je zachycené setkání dvou protiběžných kyvadel. Gari vlevo, Ronny vpravo, minou se a Ronny vlevo, Gari vpravo od cesty. Nutno dodat, že se Ronny statečně snaží držet tempo. Ale je to trochu jako stíhačka a bombarďák. Není těžko uhodnout, kdo z těch dvou je stíhačka.

Letmý polibek

Po operaci

Garinku na Zbraslavi operovali, je po kastraci. Po poledni jsme ji přivezli domů. Nora se k ní chová moc hezky, ohleduplně – jako by si vzpomínala, že prodělala totéž. Gari se musí šetřit – zatím jí to nedělá problém, ale časem to začne. I to známe od Nory.

Rekonvalescence

Z veteriny na Zbraslavi mi zavolali, jak se Gari daří. Málem mě to vzalo o zem. Nejenže večer před operací - kdo nečte pravidelně, pak dodám, že Gari jsme nechali kvůli zdravotním problémům kastrovat – připomněli, že nemá dostat jídlo a tři hodiny před zákrokem pití , ale dokonce se optali, jak se jí daří a jestli něco nepotřebujeme.

To jsou ty momenty, kdy člověk závidí zvířatům.
Stalo se vám někdy, že se zdravotnictví takto ozvalo a ptalo se, jak se vám daří? Mně tedy ne.
A troufnu si odhadnout, že za svůj produktivní věk, pracuju zhruba od dvaceti a je mi sedmdesát, jsem do zdravotnictví odvedl mnohem víc peněz, než jsem na veterině kdy zaplatil za pejsky.

Ale to jen na okraj, na tom nic nezměníme. Gari je v pořádku, ale ve své kůži není. Před chvilkou jsme byli na procházce, Nora našla ve škarpě odhozenou petflašku a Gari se jí nesnažila petflašku sebrat.